Nezávazná poptávka

Blog

Započtení a insolvence – 1. část

19.01.2021

Insolvenční řízení je řízením, které svým dopadem zásadním způsobem zasahuje jak do práv úpadce, tak do práv věřitelů úpadce. Insolvence mimo jiné dopadá i na smluvní vztahy úpadce, čemuž jsme se věnovali v našem předchozím článku Smlouva o smlouvě budoucí a insolvenční řízení.

Jednou z dalších oblastí, do které insolvenční řízení zasahuje, je možnost započtení vzájemných pohledávek. Tomuto tématu se pak budeme věnovat ve dvou navazujících článcích.

V tomto prvním článku se budeme věnovat institutu započtení obecně a možnosti započtení před rozhodnutím o úpadku v insolvenčním řízení a po zahájení insolvenčního řízení.

 

Započtení

Započtení je jedním ze způsobů, jakým lze docílit zániku (třeba byť jen částečného) vzájemných pohledávek dvou osob. Započtení je tak způsob zániku minimálně dvou vzájemných pohledávek jejich pouhým zúčtováním (odpočtem). Započtením tyto pohledávky zanikají v rozsahu, v němž se kryjí.

Započtení je možné učinit dohodou obou stran (vlastníků započítávaných pohledávek), ale také jednostranně, aniž by byl k započtení nutný souhlas druhé strany.

Osobu, která se nachází v úpadku pak budeme dále nazývat jako „úpadce“, a druhou stranu, se kterou má úpadce vzájemné pohledávky, budeme označovat jako „věřitele“.

Základní podmínky započtení

Občanský zákoník stanoví několik předpokladů, které je nutné naplnit pro řádné započtení, a to zejména:

  • existence alespoň dvou vzájemných pohledávek (každá strana má vůči druhé alespoň jednu pohledávku)
  • pohledávky stejného druhu (např. peněžité)
  • splatnost pohledávky toho, kdo započítává (tj. splatnost dluhu toho, vůči kterému je započítáváno) – u započtení dohodou se lze odchýlit
  • splnitelnost pohledávky toho, vůči komu je započítáváno (tj. splnitelnost dluhu toho, kdo započítává) – u započtení dohodou se lze odchýlit
  • pohledávka toho, kdo započítává, není nevymahatelná nebo nejistá či neurčitá – u započtení dohodou se lze odchýlit
  • započtení nevylučuje zákon či ujednání stran (např. občanský zákoník omezuje možnost započtení proti pohledávce výživného pro nesvéprávného nezletilého či proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví aj.) – u započtení dohodou se lze u určitých druhů pohledávek odchýlit

V případě jednostranného započtení je započtení provedeno doručením prohlášení o započtení druhé straně. Započtení na základě vzájemné dohody je provedeno uzavřením této dohody. K započtení pak dochází zpětně s účinky k okamžiku, kdy se vzájemné pohledávky střetly (tj. kdy mohly být dle výše uvedených podmínek započteny).

 

Započtení před rozhodnutím o úpadku

Jak bude rozvedeno blíže v druhém článku této série, insolvenční zákon (IZ) stanoví výslovně podmínky pro započtení pohledávek od účinnosti rozhodnutí o úpadku v insolvenčním řízení. Od tohoto okamžiku musí být k řádnému započtení splněny tyto podmínky stanovené IZ. Do tohoto okamžiku se tyto podmínky na započtení nepoužijí.

Započtení je tak možné bez ohledu na tyto podmínky učinit:

  • před zahájením insolvenčního řízení, nebo
  • po zahájení insolvenčního řízení, dokud nebude rozhodnuto o úpadku.

V obou těchto případech však může být účinnost takovéhoto započtení ohrožena obecnými pravidly a principy insolvenčního řízení.

 

Započtení před zahájením insolvenčního řízení

Započtení učiněné před zahájením insolvenčního řízení může být vyhodnoceno jako neúčinný právní úkon dle ustanovení § 235 až 243 IZ.

Neúčinnost znamená, že právní úkon není neplatný, ale pozbývá účinků vůči subjektům, které tento institut chrání, tj. zejména vůči dalším věřitelům úpadce. Případné plnění úpadce z neúčinných právních úkonů se pak stane předmětem majetkového vypořádání v insolvenci, jako by k neúčinnému právnímu úkonu nedošlo.

Jakým způsobem by započtení mohlo být postiženo úpravou neúčinnosti právních úkonů v IZ si představíme na tomto příkladu.

V tomto případu úpadce dluží věřiteli peněžité prostředky ze zápůjčky (kterou mu věřitel poskytl). Úpadce však není schopen pro úpadek zápůjčku vrátit. Místo vrácení peněžitých prostředků tak úpadce uzavře s věřitelem (který o úpadku ví a není tak v dobré víře) kupní smlouvu, kterou úpadce „prodá“ věřiteli svou nemovitost. K zaplacení kupní ceny za nemovitost však nedojde, neboť k „úhradě“ kupní ceny věřitelem dojde započtením oproti pohledávce ze zápůjčky (buďto dohodou či jednostranně ze strany věřitele).

Judikatura a právní teorie pak ve výše uvedeném případě připouští hned několik způsobů, jakým může neúčinnost dopadnout na takovéto započtení.

Neúčinná kupní smlouva

Samotná kupní smlouva by mohla být neúčinným právním úkonem jako právní úkon bez přiměřeného protiplnění dle § 240 IZ.

Takto v jednom případě rozhodl již Nejvyšší soud (rozhodnutí sp. zn. 29 ICdo 76/2015), který konstatoval, že se v obdobném případě úpadci tímto nedostalo reálného protiplnění, kdy celá transakce tímto způsobem směřovala jen k vytvoření pohledávky (úpadce proti věřiteli), na kterou si věřitel mohl započíst své (starší) pohledávky vůči dlužníku.

V takovém případě se tak na kupní smlouvu hledí jako na neúčinnou a nemovitost bude součástí majetkové podstaty úpadce (a je možné ji tak zpeněžit v insolvenčním řízení).

Neúčinný úkon započtení

Neúčinným právním úkonem by mohl být také samotný úkon započtení, a to zejména dohoda o započtení uzavřená mezi věřitelem a úpadcem. Tato dohoda by mohla být považována jako zvýhodňující právní úkon úpadce dle § 241 IZ.

Jsou zde však i názory, že znevýhodňujícím právním úkonem může být i úkon věřitele, v tomto případě jednostranné započtení věřitele (dosavadní soudní rozhodnutí se však stále klaní k závěru, že znevýhodňující právní úkon musí učinit úpadce).

V takovém případě by nemovitost zůstala ve vlastnictví věřitele (dle uzavřené kupní smlouvy), avšak započtení by bylo neúčinné a součástí majetkové podstaty by tak byla pohledávka úpadce ke sjednané kupní ceně, kterou by věřitel musel uhradit.

Neúčinné nastolení možnosti započtení

Jako neúčinné by mohlo být prohlášeno i tzv. nastolení možnosti započtení. To znamená, že právní úkon, kterým vznikla pozdější vzájemná započítávaná pohledávka, zde tedy kupní smlouva, by byla stále účinná, ale neúčinným by byla možnost započíst vzájemné pohledávky, která vznikla uzavřením kupní smlouvy (tj. vytvořením druhé započítávané pohledávky).

Za neúčinný se v tomto případě neprohlašuje samotný úkon započtení (což je použitelné zejména v případě jednostranného započtení věřitele, které lze obtížně napadnout jako znevýhodňující právní úkon – viz předchozí bod).

Započtení by bylo neúčinné kvůli neúčinnému vyvolání možnosti započíst a uspokojit pohledávku věřitele (účelovým vytvořením pohledávky úpadce na úhradu kupní ceny z kupní smlouvy).

Stejně jako bylo uvedeno v předchozím bodě, i v případě tohoto postupu by nemovitost zůstala ve vlastnictví věřitele (dle uzavřené kupní smlouvy), avšak započtení by bylo neúčinné a součástí majetkové podstaty by tak byla pohledávka úpadce ke sjednané kupní ceně, kterou by věřitel musel uhradit.

 

Započtení po zahájení insolvenčního řízení

Započtení učiněné od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, může být neúčinné také podle § 111 IZ.

Toto ustanovení mimo jiné upravuje, že úpadce je povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládaní s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku.

Tato neúčinnost se pak může dotknout započtení učiněného jednostranným prohlášením úpadce či dohodou mezi úpadcem a věřitelem. Ve výše uvedeném případě by pak neúčinná mohla být i přímo samotná kupní smlouva či jiná smlouva, kterou dojde k vytvoření druhé pohledávky nezbytné k započtení.

Rozhodující pro určení, zda by bylo takovéto započtení (event. jednání k vytvoření druhé započítávané pohledávky) neúčinné dle § 111 IZ pak je, zda tímto dojde k podstatné změně ve skladbě či využití majetku úpadku.

Důsledky tohoto započtení jsou stejné, jako je uvedeno výše. Pohledávky úpadce či jiná aktiva úpadce dotčená započtením by byla součástí majetkové podstaty, a bylo by je tak možné zpeněžit k uspokojení věřitelů.

 

V druhém článku se budeme věnovat podmínkám, za kterých je možné provést započtení po rozhodnutí o úpadku v insolvenčním řízení.

Pokud byste potřebovali pomoc se započtením pohledávek před či po zahájení insolvenčního řízení, neváhejte se na nás obrátit.

Započtení a insolvence – 1. část
4.8 (96.8%) 25 hlasů

Patrik Novák

Advokát

Související služby