Nezávazná poptávka

Blog

Whistleblowing v soukromém sektoru

30.05.2022

Česká republika do dnešního dne nepřijala prováděcí předpis, kterým by včlenila práva a povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu o ochraně oznamovatele (dále jen „Směrnice“), tedy úpravu týkající se tzv. whistleblowingu. Nejzazší termín přitom uplynul již 17. prosince 2021. Co to znamená pro podnikatele?

V současné době zakládá Směrnice povinnosti pouze zaměstnavatelům z veřejného sektoru, tedy typicky státu, krajům nebo obcím. Na zaměstnavatele v soukromém sektoru, a tedy i podnikatele, se povinnosti v současnosti nevztahují, a to z důvodu, že dosud nebyl přijat zákon o ochraně oznamovatele (dále jen „Zákon“), který by Směrnici prováděl. Lze však předpokládat, že Česká republika v budoucnu Zákon přijme a povinnosti vyplývající ze Směrnice začnou dopadat i na soukromý sektor.

Nyní je však velmi složité odhadovat, jaké povinnosti na zaměstnavatele v budoucnu dopadnou. Nelze ani s jistotou konstatovat, na které zaměstnavatele se povinnosti budou vztahovat. Momentálně totiž můžeme vycházet pouze ze Směrnice a návrhu Zákona, který se však nachází v mezirezortním připomínkovém řízení, tedy prakticky na začátku celého přijímacího procesu. Lze tedy předpokládat, že v průběhu příjímacího procesu, který může trvat i několik let, může dojít k výrazným obsahovým změnám.

S jistotou však můžeme říct, že Zákon nemůže zajišťovat nižší ochranu než Směrnice, ze které vychází. Směrnice tedy představuje minimum, pod které není možné jít.

Základní povinností, o které Směrnice i návrh Zákona hovoří shodně, je povinnost zaměstnavatele zavést postupy pro interní oznamování porušení specifikovaných oblastí práva Evropské unie (např. ochrana bezpečnosti, života a zdraví, ochrana životního prostředí, oblast daní, ochrany spotřebitele apod.). Dle obou předpisů bude zaměstnavatel povinen zavést kanály a postupy pro interní oznamování, zaměstnával-li v uplynulém kalendářním čtvrtletí v průměru nejméně 50 zaměstnanců. Zde upozorňujeme, že ohledně minimálního počtu zaměstnanců pro povinnost zavedení interního oznamovacího systému očekáváme v rámci příjímacího procesu značné diskuse, a je tedy možné, že minimální počet se bude oproti současnému návrhu měnit. Počet 50 zaměstnanců je však maximální hranice, nad kterou nelze v souladu se Směrnicí jít. Zajímavostí pak také je, že minulá vláda navrhovala stanovit minimální hranici na 25 zaměstnanci.

V souvislosti s počtem zaměstnanců je dále třeba upozornit na skutečnost, že dle Směrnice se za zaměstnance považují nejen zaměstnanci na základě pracovní smlouvy, ale též tzv. dohodáři (DPP, DPČ) nebo tzv. agenturní zaměstnanci.

Osobami, na které se ochrana bude vztahovat, a které budou moci oznámit porušení práva, pak nejsou pouze zaměstnanci, ale též OSVČ, osoby vykonávající funkci ve voleném orgánu (jednatel, členové představenstva apod.) nebo osoby, které vykonávají dobrovolnickou činnost, stáž či odbornou praxi. Pokud tedy zaměstnavatel bude zaměstnávat minimální počet zaměstnanců, bude mít povinnost přijímat oznámení od všech výše uvedených osob. Zde považujeme za důležité upozornit, že osoby uvedené v tomto odstavci se do minimálního počtu zaměstnanců uvedeného výše (v současné době 50 zaměstnanců) nezapočítávají.

Dosáhne-li tedy zaměstnavatel v předmětném období na minimální počet zaměstnanců, bude muset zavést interní oznamovací systém. Oba právní předpisy však umožnují, aby systém byl zajišťován třetí osobou, od které jej bude zaměstnavatel odebírat.

S povinností zavést interní oznamovací systém pak souvisí povinnost zaměstnavatele ustanovit tzv. příslušnou osobu, která bude u zaměstnavatele přijímat a posuzovat důvodnost podaných oznámení. Takovou osobou však dle současného návrhu Zákona bude moci být pouze osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná.

Od kdy budou povinnosti platit?

Současný návrh Zákona stanovuje svou účinnost k 1. 1. 2023. S ohledem na možnou zdlouhavost příjímacího procesu nicméně lze předpokládat, že účinnost Zákona bude nutné odložit na pozdější termín.

Jelikož se pro zaměstnavatele v soukromém sektoru bude jednat o výraznější změny týkající se jejich povinností, neměli by brát ochranu oznamovatelů na lehkou váhu a ponechat zařizování všeho nutného na poslední chvíli. Naopak doporučujeme průběžně sledovat informace týkající se této problematiky a s předstihem se připravit na zavedení interního oznamovacího systému a splnění dalších povinností, které ze Směrnice případně Zákona budou pro zaměstnavatele vyplývat.

Whistleblowing v soukromém sektoru
5 (100%) 3 hlasů

Pavel Svoboda

Související služby