Nezávazná poptávka

Blog

Terénní úpravy pozemku a výsadba stromů z právního hlediska

20.01.2021

Jako vlastník pozemku můžete v mezích zákona se svou nemovitou věcí nakládat, zvelebovat ji a upravovat. Do jaké míry lze upravovat terén a provádět zemní práce bez předchozího povolení? A lze dle vlastního uvážení vysazovat stromy?

Na regulaci terénních úprav a sadby stromů s ohledem na předcházení sporů s okolím, se podíváme v dnešním článku.

Terénní úpravy pozemku

Dle stavebního zákona se terénní úpravou rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Za terénní úpravy se také považují těžební práce na povrchu, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, pro odstavné a skladovací plochy aj.

Při provádění terénních úprav je obdobně jako u stavby povinností dbát na řádnou přípravu (to i v případě, že budou úpravy prováděny svépomocně) a počínat si tak, aby nedocházelo ke kolizi vzájemných práv vlastníků sousedních pozemků. I terénní úpravy a výsadba stromů mohou být následně zdrojem obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (imise otřesů, odnětí výhledu, spad listí, plodů apod.) a mohou ve svých důsledcích vést ke zhoršení kvality sousedských vztahů.

Jen poměrně úzkou oblast terénních prací lze provádět bez jakéhokoli rozhodnutí (územního souhlasu, ohlášení, stavebního povolení). Taková rozhodnutí nevyžadují úpravy terénu do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.

Výše zmíněné se neuplatní pro lokality, kde se prokazatelně nalézají archeologické nálezy a pro záměry, kde je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí a dále na záměry ve zvláště chráněných územích.

Územní souhlas

Terénní úpravy podléhají územnímu rozhodování dle stavebního zákona. Získání územního souhlasu (namísto územního rozhodnutí) pro provádění terénních úprav postačuje u úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 mna pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím a opět pokud nedochází k nakládání s odpady. V závazném stanovisku orgán územního plánování určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Jestliže shledá záměr přípustným, může stanovit podmínky pro jeho uskutečnění.

Povolení a ohlášení

Získání územního souhlasu nebo územního rozhodnutí je podkladem pro získání stavebního povolení nebo ohlášení. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 mna pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím a opět pokud nedochází k nakládání s odpady. Ostatní již budou zpravidla podléhat stavebnímu povolení.

Terénní úpravy do větší hloubky stejně jako každou stavbu, která bude zasahovat pod úroveň současného terénu, je třeba dle zákona o státní památkové péči nahlásit ještě archeologickému ústavu za účelem předchozího provedení výzkumu.

Provedení terénní úpravy bez souhlasu stavebního úřadu nebo v rozporu se souhlasem stavebního úřadu je přestupkem dle stavebního zákona, za který hrozí sankce až 200.000,- Kč, v chráněném území pak až do 2 mil. Kč.

 

Jak si počínat při výsadbě stromů?

Pokud jde o vysazení jednoho, dvou solitérů na pozemku je v zásadě situace omezena jen ustanovením § 1017 občanského zákoníku :

„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“

Z uvedeného odstupu od hranice pozemku jsou dány výjimky (je-li na sousedním pozemku les, sad, rozhrada nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle zákona o ochraně přírody a krajiny).

Požadovat se zdržení nebo odstranění stromů z těsné blízkosti sousedské hranice je možné jen s ohledem na „rozumné důvody“ (např. nadměrné zastínění sousedního pozemku, hrozící vyčerpání podzemní vláhy atd.). Přestože dotčenému vlastníku sousedního pozemku dává toto ustanovení možnost účinněji chránit své zájmy, s odkazem na něj se nelze domáhat odstranění vzrostlých stromů zasazených v minulém století, neboť tato úprava byla přijata až v roce 2014.

 

Čí je strom?

Pokud jsou stromy umístěny v linii hranice pozemků, tvoří z právního hlediska rozhradu. Rozhrady jsou ve společném vlastnictví sousedících pozemků, neboť tvoří přirozenou hranici. V ostatních případech platí, že strom je ve vlastnictví toho vlastníka pozemku, ze kterého pozemku vyrůstá kmen.

 

Výsadba ovocného sadu

Při plánování větší výsadby je třeba seznámit se v dané lokalitě s dokumenty územního plánování (územní studie, územní plán a regulační plán pro jednotlivé plochy a další), které stanovují podmínky zeleně jak uvnitř obce, tak v okolní volné krajině. Podstatným dokumentem je také plán Územního systému ekologické stability, který upřesňuje a vymezuje linie a plochy pro zachování přírodních funkcí v sídle i krajině. Vlastní výsadbu do ploch Územního systému ekologické stability je vždy vhodné konzultovat s Agenturou ochrany přírody.

Dle velikosti pozemku a plochy plánované výsadby doporučujeme posoudit, zda je můžete vysadit v rámci zemědělského půdního fondu nebo zda je nutná změna druhu využití pozemku.

Zcela nezbytně nutné je v dané lokalitě zkontrolovat vedení inženýrských sítí a jejich ochranná pásma (sdělí příslušný odbor územního plánování a stavební úřad). Vhodné je ujasnit si vztahy s vlastníky okolních pozemků, zejména pokud jsou využívány pro zemědělské účely (přístupové cesty pro zemědělskou techniku, provádění postřiků apod.), ale např. i s myslivci, pokud se v dané lokalitě může nacházet hranice honitby.

V neposlední řadě je nutné zjistit, zda vybrané stanoviště je vhodné pro výsadbu, jaká je kvalita půdy a zda v daném místě neplatí omezení výsadby dle standardu Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině SPPK C02 003:2014. Kvalitu, hloubku půdy aj. parametry zjistíme i z náhledu do katastru nemovitostí k danému pozemku, kde je uváděno BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky). Pokud narazíme na omezení výsadby dle shora uváděného standardu, lze udělit k výsadbě na nevhodném stanovišti i výjimku, avšak na základě zvláštního zdůvodnění. Na závěr už nám zbude jen příjemná povinnost vybrat ovocné druhy dle jejich nároků na stanovištní podmínky.

 

Máte otázky vztahující se k danému tématu? Zeptejte se nás. Seznamte se i s dalšími články vztahujícími se k vlastnickému právu k nemovitosti : Přístup k nemovitosti a Oplocení a stavba plotu.

Terénní úpravy pozemku a výsadba stromů z právního hlediska
4.8 (96.67%) 12 hlasů

Zuzana Vávrová

Právník

Související služby