Stánkový prodej: Právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu?
Má nakupující u stánku právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu?
Pro venkovní akce, jako jsou festivaly, poutě nebo jarmarky, je typický prodej nejrůznějších suvenýrů ve stáncích. Vzhledem k tomu, že podobné akce se v létě těší značné návštěvnosti, setkáváme se často s dotazy, zda spadá stánkový prodej do režimu smluv uzavíraných mimo obchodní prostory či nikoliv – tedy zda může zákazník vrátit zboží bez udání důvodu do 14 dnů nebo ne.
Odpověď je nejednoznačná, záleží na okolnostech.
Proč odlišovat prodej mimo obchodní prostory
Důvodem speciální úpravy těchto smluv v občanském zákoníku je ochrana spotřebitele před neočekávaným „přepadením“ prodejci v místě, kde to neočekává. V takovém stavu mohl jednat neuváženě a uzavřít nevýhodnou smlouvu. Pro spotřebitele asi nejvýznamnějším rysem smluv uzavíraných mimo obchodní prostory je možnost odstoupit od smlouvy a vrátit zboží zpět ve lhůtě 14 dnů od uzavření smlouvy, a to i bez udání důvodů.
Občanský zákoník v § 1828 odst. 2 vyjmenovává dva speciální případy smluv, které také spadají do režimu smluv uzavíraných mimo obchodní prostory:
- podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto obchodní prostory; bezprostředně poté byla smlouva uzavřena v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání
- smlouva byla uzavřena během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb.
Skutečnost, že zde stánkový prodej není výslovně zmíněn, jej však ještě z tohoto režimu nevyjímá. Proto se musíme blíže podívat na pojem obvyklých obchodních prostorů.
Co to jsou “obchodní prostory”?
Co přesně je míněno obchodními prostory, občanský zákoník blíže nespecifikuje, pro bližší vymezení se proto musíme podívat do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU. Podle ods. 22 preambule této směrnice by obchodní prostory měly zahrnovat prostory v jakékoliv podobě (například prodejny, stánky nebo nákladní automaty), které obchodníkovi slouží jako trvalé či obvyklé místo jeho obchodování. Evropské právo považuje stánek za obchodní prostor, pokud naplňuje podmínku trvalosti či obvyklosti.
Podmínka trvalosti
Podmínka trvalosti asi nevykazuje žádné významné interpretační obtíže. Pokud má podnikatel na určitém místě trvale zřízen stánek, např. stánek s novinami na náměstí, můžeme bezpochyby mluvit o prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání.
Podmínka obvyklosti
Zásadnější tak pro nás bude podmínka obvyklosti, přičemž toto hledisko musíme posuzovat především z pohledu spotřebitele. Průměrný spotřebitel očekává, že se na festivalech, trzích, poutích a podobných akcích setká se stánky nabízejícími návštěvníkům nejrůznější suvenýry, tudíž asi nebude možností stánkového prodeje zaskočen.
Určitě ale existují okolnosti, za kterých stánkový prodej není zcela obvyklý a spotřebitel by tak mohl být takovou nabídkou překvapen. Například na knižním veletrhu návštěvníci očekávají prodej knih, ale již neočekávají nabídku finančních služeb. Ten by nesplňoval podmínku obvyklosti a smlouva zde uzavřená by mohla být shledána za smlouvu uzavřenou mimo prostory obvyklé pro podnikatelovo podnikání, se všemi s tím souvisejícími důsledky, zejména možností spotřebitele odstoupit od smlouvy.
Pohled České obchodní inspekce na stánkový prodej
Česká obchodní inspekce, orgán dozorující na dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele, v této věci zastává názor, že běžný stánkový prodej na festivalech, poutích a podobných akcích nespadá do režimu smluv uzavíraných mimo obvyklé obchodní prostory, tudíž nelze vrátit zboží do 14 dnů. Pro nás je relevantní to, že ve většině případů bude stánek naplňovat definici obvyklého obchodního prostoru a spotřebiteli nebude náležet více práv oproti běžnému prodeji v kamenné prodejně.
Další povinosti stánkového prodeje
Ať už je Váš stánek trvalým či přechodným obchodním prostorem, stále se jedná o provoz živnosti a o prodej zboží v obchodě. Je třeba, aby stánek splňoval pravidla stanovená pro provozovnu zákonem č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, např.
- viditelné označení obchodní firmou / názvem
- nebo označení jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem
- reklamačního řád dostupný ve stánku stanovující, že má spotřebitel ve stánku stejná práva z vadného plnění, jako v případě běžného prodeje zboží v obchodě.
Výše zmíněné body nejsou konečným výčtem povinností při stánkovém prodeji. Pokud se chcete dozvědět více o tom, co vše musí podnikatel při stánkovém prodeji splňovat, neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám v tomto ohledu poradíme.