Slevy, zážitky a právo

V posledních letech se rozrostla nabídka internetových portálů, které nabízejí slevové poukazy, prodej zážitků či zprostředkování ubytování. Ačkoliv se podobné portály jeví jako geniální obchodní model generující zisk z provizí či reklam, nastavit právní řešení těchto portálů v souladu se zákonem bývá někdy obtížné.

Prodávající, poskytovatel nebo zprostředkovatel?

Ačkoli to nemusí být na první pohled zřejmé, je mezi těmito třemi pojmy z hlediska práva naprosto zásadní rozdíl.

Termín prodávající je v právu používán pro osobu, která prodává zboží. Osoba prodávajícího odpovídá zejména za řádné dodání zboží, tedy za to, že bude zboží dodáno včas a bez vad. Pokud tomu tak není, náleží kupujícímu práva z vadného plnění (kupující může zboží reklamovat).

Poskytovatel na rozdíl od prodávajícího poskytuje svým zákazníkům  službu, například právě ve formě zážitku či ubytování (nutno podotknout, že občanský zákoník pojem poskytovatel, na rozdíl od pojmu prodávající, nepoužívá). Poskytovatel podobně jako prodávající odpovídá za to, že bude služba poskytnuta řádně a včas, tedy bez vad. Pokud by služba nebyla poskytnuta řádně nebo včas, může zákazník po osobě poskytovatele požadovat práva z vadného plnění (reklamace). Vzhledem k tomu, že pojem služby je poměrně široký (pod službu lze zahrnout například nájem, výpůjčku, ubytování, zájezd apod.), je nutné k odpovědnosti poskytovatele přistupovat vždy individuálně s ohledem na to, jakou konkrétní službu poskytuje.

Zásadně odlišný právní režim je v případě zprostředkovatele. Povinností zprostředkovatele je zprostředkovat uzavření smlouvy mezi zákazníkem a prodávajícím či poskytovatelem. Zprostředkovatel z tohoto důvodu není stranou kupní smlouvy či smlouvy o poskytování služeb (či smlouvy nájemní, smlouvy o ubytování apod.) a neodpovídá tudíž za řádné dodání zboží či za řádné poskytnutí služby.

U zážitkových nebo slevových portálů je provozovatel portálu zpravidla právě zprostředkovatelem. Tuto skutečnost je nutné transparentně uvést v obchodních podmínkách, popřípadě též přímo na webu. Zákazníci totiž musí být vždy ještě před uzavřením smlouvy upozorněni, s kým uzavírají kupní či jinou smlouvu.

Novela spotřebitelského práva na úrovni EU

Vzhledem k tomu, že se právní regulací slevových a zážitkových portálů v posledních měsících zabývala Evropská komise, lze v budoucnu očekávat přísnější opatření v této oblasti, zejména s ohledem na transparentnost těchto webových portálů.

Změna navržená Evropskou komisí by se měla dotknout internetových tržišť (tzv. marketplace). Zde by měl být kladen důraz na to, aby spotřebitel věděl, zda uzavírá smlouvu s jiným „spotřebitelem“ nebo s profesionálem, jelikož v případě uzavření smlouvy mezi spotřebiteli nenáleží kupujícímu některá práva, např. právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů.

Lze předpokládat, že navržená úprava v konečném důsledku dopadne i na provozovatele slevových a zážitkových agentur, zejména s ohledem na transparentnost. Zásadním vodítkem transparentnosti v tomto ohledu je otázka, do jaké míry má uživatel portálu či služeb (resp. kupující) možnost dozvědět se, s kým uzavírá kupní smlouvu či smlouvu o poskytování služeb a zda je mu známo, u koho je oprávněn uplatňovat svá práva z takové smlouvy plynoucí.

Vyúčtování a provize

Zajímá vás, jak je to s odměnou slevového nebo zážitkového portálu? V současné době se používají v zásadě dva základní modely.

První model financování spočívá v tom, že kupující (popřípadě uživatel apod.) poukaz zaplatí přímo slevovému portálu, který si z této částky strhne určitou provizi a zbytek vyplatí osobě, která daný inzerát na slevovém portálu zveřejnila. K výplatě dochází zpravidla periodicky, například jednou měsíčně, systém však lze nastavit i jinak. V tomto případě doporučujeme věnovat se v obchodních podmínkách internetového portálu situacím, kdy z nějakého důvodu (například v důsledku odstoupení od smlouvy) nedojde k zaslání zboží (popřípadě bude zboží zasláno zpět) nebo nedojde k čerpání služby. V takovém případě má prodávající (resp. poskytovatel) povinnost vrátit přijaté peněžní prostředky, které však mohou být v tomto okamžiku na účtu provozovatele. Vhodné ustanovení v obchodních podmínkách pomůže předejít případným sporům s prodávajícími a ztrátě dobré pověsti internetového portálu.

Druhý model je nastaven tak, že kupující hradí cenu zboží či služby (nebo cenu poukazu) přímo prodávajícímu (resp. poskytovateli).  Odměna provozovatele může být v takovém případě hrazena například formou měsíčního předplatného, popřípadě jako jednorázová částka za zveřejnění slevy či zážitku ve formě poukazu na internetových stránkách.

Předávání osobních údajů

Při prodeji poukazů prostřednictvím internetových stránek dochází často ke zpracování osobních údajů hned několika osobami. Nařízení GDPR rozlišuje v tomto ohledu několik typů osob.

První takovou osobou je správce osobních údajů, který určuje účel a prostředky zpracování a také za zpracování primárně odpovídá. Zpracovatel je naopak osoba, která je pověřena správcem k určitému nakládání s osobními údaji.  Například v případě prodeje zboží bude daný internetový obchod správcem a dopravce nebo účetní budou naopak zpracovatelé.

V případě slevových a zážitkových portálů je však situace složitější. Zpravidla se provozovatel portálu a prodávající či poskytovatel dostanou do pozice tzv. společných správců. Jako společní správci by si tyto osoby měly vyjasnit, kdo a v jakém rozsahu ponese odpovědnost za zpracování osobních údajů, popřípadě také, na koho se mohou subjekty osobních údajů obracet při uplatňování svých práv. Tyto informace doporučujeme uvést do smlouvy (popřípadě obchodních podmínek), kterou provozovatelé uzavírají s konkrétními prodejci či poskytovateli.

Odpovědnost provozovatele portálu

Provozovatelé internetových portálů se ocitají v pozici tzv. informační společnosti. Jako informační společnost jsou tito provozovatelé odpovědní za obsah a nabídku zobrazenou na svém webu. Jinými slovy (v obecné rovině) budou provozovatelé odpovídat například za protiprávní užití fotografie, kterou na jejich web vloží konkrétní prodávající či poskytovatel. Jednou ze zásadních podmínek pro odpovědnost provozovatele je v tomto případě možnost tohoto provozovatele reálně ovlivnit obsah zveřejňovaný ne webu. Tato podmínka úzce souvisí s otázkou, kdo slevové nebo zážitkové poukazy na webu vkládá (zda provozovatel či konkrétní prodávající nebo poskytovatel), dále s možnostmi provozovatele vkládaný obsah efektivně kontrolovat a také s množstvím vkládaných nabídek.

Pokud tedy v konkrétním případě nabídky (resp. poukazy) vkládá sám provozovatel, s největší pravděpodobností bude odpovědný za případný protiprávní obsah, protože měl reálnou šanci nabídku na svůj portál nevložit. V opačném případě, tedy pokud nabídky vkládají přímo prodávající či poskytovatelé, a zároveň je těchto nabídek velké množství a provozovatel nemá šanci je všechny efektivně kontrolovat, provozovatel zpravidla odpovědný nebude.

V tomto ohledu bychom doporučovali zaměřit se na dvě situace. V první řadě reagovat na případné podněty týkající se závadného obsahu, tj. v případě, že provozovatele vyzve třetí osoba s tím, že obsah (například fotografie) na webu odporuje autorským právům, měl by provozovatel pro jistotu takový obsah smazat. Zároveň je nutné si ve smlouvě s prodávajícím či poskytovatelem (případně v obchodních podmínkách) vymínit možnost daný poukaz na web nevložit, popřípadě jej smazat v případě podezření na závadný obsah.

Pokud byste chtěli poradit, jak právně nastavit systém vašeho slevového nebo zážitkového portálu, neváhejte nás kdykoli kontaktovat.

Naše klienty pravidelně informujeme o změnách v právních předpisech. Pokud nechcete přijít o žádnou významnou novelu právních předpisů, přihlašte se k odběru novinek zde.