Slevové portály nezprostředkovávají, ale poskytují službu
S webovými portály hromadného nakupování známými spíše pod označením slevové portály se v prostředí českého internetu setkáváme stále častěji. Slevové portály jsou hodnoceny, srovnávány a posuzovány z nejrůznějších hledisek, která se týkají zejména kvality a ceny jejich služeb. Nás ovšem zajímá právní povaha těchto portálů, zejména posouzení, jakému právnímu režimu podléhají, a zda se i na nich uplatňuje zákonná ochrana spotřebitele.
Jak fungují slevové portály?
Slevové portály fungují tak, že se na jejich webu denně objevují nabídky na zboží nebo služby s výraznou slevou oproti jejich běžné prodejní ceně. Tyto nabídky jsou omezené časově, v některých případech i co do počtu zakoupených poukazů. Některé jsou podmíněny koupí ze strany předem stanoveného počtu zájemců. Po uhrazení dané částky slevovému portálu od něj zákazník obdrží poukázku na zakoupené zboží či službu. Tuto poukázku pak zákazník uplatní u dodavatelů slev.
Slevové portály se vyhýbají odpovědnosti
Některé slevové portály ve svých obchodních podmínkách uvádějí, že jejich činnost spočívá pouze ve zprostředkování uzavření smlouvy mezi podnikateli, kteří poskytují slevy na zboží či služby, a koncovým zákazníkem – spotřebitelem. Pokud přistoupíme na tento výklad, činnost slevových portálů by bylo možné označit za zprostředkování podle §2445 a následujících občanského zákoníku (NOZ).
V tomto případě by spotřebiteli nebyla poskytována žádná ochrana vzhledem k tomu, že by mezi ním a slevovým portálem vůbec nevznikl smluvní vztah.
Slevové portály se tímto způsobem vyhýbají odpovědnosti vůči spotřebitelům související s plněním zboží a služeb, které si spotřebitel objedná na slevovém portálu a přímo jemu je i zaplatí.
Smluvní vztah mezi slevovým portálem a zákazníkem
Podle našeho názoru ovšem výše uvedený výklad při bližším zkoumání neobstojí. Jak vyplývá ze stručného popisu fungování slevových portálů, zákazník za určitou peněžní částku obdrží od slevového portálu poukaz na odběr zboží nebo služeb od třetích subjektů. Z toho zřetelně vyplývá, že i mezi zákazníkem a slevovým portálem vzniká smluvní vztah, kdy slevový portál na jedné straně poskytuje zákazníkovi službu (příslib slevy na zboží či službu) a zákazník za tuto službu platí.
Distanční smlouva dle §1810 NOZ
Slevové portály svou činnost provozují na internetu, smlouvy uzavírané mezi nimi a zákazníky tedy podle našeho názoru podléhají režimu distančních smluv dle § 1810 a následujících občanského zákoníku (NOZ).
Spotřebitelská smlouva
Je-li zákazníkem spotřebitel, jedná se navíc o spotřebitelskou smlouvu. K tomuto pouze podotýkáme, že spotřebitelská smlouva není pouze kupní smlouva – jde o jakoukoliv smlouvu, kde vystupuje na jedné straně spotřebitel a na druhé straně podnikatel.
Slevové portály a jejich obchodní podmínky
Ze spotřebitelské smlouvy, navíc uzavřené distančním způsobem, spotřebiteli vznikají četná oprávnění (mimo jiné právo odstoupit od smlouvy nebo práva vyplývající z vadného plnění), a slevovému portálu vznikají jim odpovídající povinnosti. Všechna tato práva a povinnosti, které podrobně upravuje občanský zákoník, by slevové portály měly zohlednit svých obchodních podmínkách.
Aktuální situace na českém internetu ukazuje, že obchodní podmínky mnoha slevových portálů jsou velmi stručné a nevyhovují platné a účinné právní úpravě.
Zpracováváme obchodní podmínky pro slevové portály
Provozujete slevový portál? Zpracováváme obchodní podmínky pro slevové portály. Obchodní podmínky sestavujeme na míru, individuálně a v souladu s právní úpravou.