Škoda způsobená informací nebo radou
Tento článek se věnuje odpovědnosti za škodu způsobenou informací nebo radou. Občanský zákoník opouští v oblasti náhrady škody termín „odpovědnost“ a nahrazuje jej termínem „povinnost k náhradě škody“. Ačkoliv tento posun bereme na vědomí, v tomto článku nadále používáme srozumitelný a zavedený termín „odpovědnost“.
Odpovědnost za škodu způsobenou informací nebo radou
Tento nový druh odpovědnosti je zakotven v § 2950 občanského zákoníku, který zní:
„Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“
Citované ustanovení dopadá na široký okruh osob, které profesionálně poskytují rady – především mezi ně patří advokáti, finanční poradci, konzultanti z nejrůznějších odvětví, ale i řada poskytovatelů služeb v různých oblastech, ve kterých může dojít ke vzniku škody (například v oblasti stavebnictví připadá v úvahu odpovědnost statika za chybný posudek). Cílem zákonodárce bylo to, aby na osoby poskytující placené poradenství přešla odpovědnost za vlastní nekvalitní rady, v jejichž důsledku byl adresát poškozen.
Podmínky pro vznik povinnosti k náhradě škody
Podmínkou vzniku povinnosti k náhradě škody je přitom současné splnění následujícího:
- vystupování v pozici odborníka;
- poskytnutí neúplné nebo nesprávné informace;
- vznik škody;
- příčinná souvislost mezi informací a škodou; a
- přijetí úplaty za sdělení informace nebo rady.
Jelikož citované ustanovení vzbudilo značnou pozornost, je možné si od začátku roku všimnout zvýšeného výskytu takzvaných „výhrad“, což jsou prohlášení obsahující zřeknutí se odpovědnosti za škodu způsobenou tím, že se adresát bude poskytnutou informací řídit.
Otázkou je, nakolik je takové zřeknutí právně možné a způsobuje zamýšlené účinky.
Jsou prohlášení zřeknutí se odpovědnosti platné?
Výhrady se často vyskytují na webových stránkách obsahující odborné články. V tomto případě problém nevzniká, neboť základní podmínkou vzniku odpovědnosti je to, aby za informaci nebo radu byla poskytnuta úplata. Tato podmínka není v případě bezplatných článků splněna. Autor článku nebo všeobecné rady by mohl za škodu odpovídat pouze v situaci, kdy by úmyslně rozšiřoval informace, o nichž ví, že adresátovi způsobí škodu. Výhrada u odborných bezplatných článků je tedy nadbytečná, ale učinit ji v zájmu zvýšení právní jistoty lze.
Výhrady nejsou právně účinné u placeného poradenství
Zcela jiná situace nastává u placeného poradenství. Podle § 2896 občanského zákoníku totiž
„oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu. Učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím.“
Dle tohoto ustanovení tedy nejsou výhrady právně účinné. Druhá věta citovaného paragrafu týkající se varování před rizikem není pro účely odpovědnosti za škodu použitelná, neboť po laikovi, který zaplatí za odborné poradenství, nelze požadovat, aby si informaci například u dalšího odborníka ověřoval.
Újma způsobená spotřebiteli nebo podnikateli
Zákon u jednostranných výhrad nerozlišuje, zda je újma způsobena spotřebiteli nebo podnikateli. Oproti tomu je-li výhrada obsažena v ujednání stran (typicky ve smlouvě), je při vztazích s podnikateli možná. § 2898 občanského zákoníku, část věty za středníkem, se totiž nepřihlíží k ujednání, které „předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.“ Jako vždy v občanskoprávních vztazích dále platí, že ani smluvní vyloučení odpovědnosti ve vztazích s podnikateli neomezuje odpovědnost za škodu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.
Oznámení poradce, že není odborníkem
Další využívanou možností je oznámení, že daný poradce není odborníkem. Ani toto není vhodným způsobem, jak zamezit vzniku povinnosti nahradit škodu. Podle zákona totiž není rozhodné, zda se někdo za odborníka nebo neodborníka označí, ale to, jak celkově vystupuje. Již samotné přijetí odměny za poskytnutí rady je dostatečným důkazem, že se poradce za odborníka považuje.
Legální možnosti, jak omezit svoji odpovědnost
Legální možnosti, jak v oprávněných případech omezit svou odpovědnost, přesto pro poradce existují.
Zaprvé je možné vymezit, za jaké situace poradce za škodu z povahy věci nemůže odpovídat. To se týká zejména případů, kdy dosažení určitého výsledku závisí na činnosti adresáta rady, jiných osob nebo orgánů (včetně soudů), případně na neovlivnitelných skutečnostech nebo na náhodě. I takováto výhrada by ovšem byla právně neúčinná, pokud by v samotné poskytnuté radě nebo informaci poradce tvrdil, že výsledek garantuje.
Dále je možné upozornit na to, že informace nebo rada je podávána na základě informací poskytnutých adresátem rady, přičemž poradce předpokládá, že tyto informace jsou správné.
Shrnujeme tedy, že ačkoliv vyloučit odpovědnost zcela není možné, lze v podmínkách poskytování služeb vymezit a upřesnit rozsah odpovědnosti.