Nezávazná poptávka

Blog

Odškodnění duševních útrap – 1. část

12.10.2020

Nejznámějšími nemajetkovými újmami jsou ty spojené se zdravím nebo zásahem do cti, důstojnosti a soukromí. Zmiňme např. škody na zdraví způsobené zraněním s trvalými následky z autonehod, nemoci z povolání, pracovní úrazy, zásahy do soukromí veřejně známých osob nebo autorského práva. Mezi nemajetkové újmy ale také patří duševní útrapy.

Připravili jsme pro Vás sérii článků, která se věnuje Vašim nárokům na odškodnění duševních útrap, které můžete prodělat vlivem nepříznivé životní události spojené s usmrcením Vám blízké osoby a stanete se sami poškozenými tzv. sekundární obětí.

Pro potřeby této minisérie ponecháme stranou nároky, které byste měli, pokud by Vám samotným bylo ublíženo na zdraví (nároky z titulu náhrady za bolest, ztížení společenského uplatnění či další nemajetkové újmy) a dále nároky, které lze požadovat při vážném zranění blízkého člověka. Stranou zůstanou také zákonné nároky, které vznikají v souvislosti s úmrtím rodinného příslušníka jako jsou vdovské a sirotčí důchody, pozůstalostní renty, nároky k úhradě nákladů na výživu pozůstalých apod.

Naše pozornost bude tedy soustředěna výhradně na náhradu škody při usmrcení blízké osoby, na nároky těch, kteří byli nepříznivou životní událostí zasaženi do té míry, že jim způsobila bolest a psychické strádání. Přitom bude lhostejné, zda tato újma, tj. usmrcení blízké osoby, vznikla následkem dopravní nehody, trestným činem či nevhodně zvoleným lékařským postupem vůči této osobě.

Co jsou to duševní útrapy, kdy vzniká nárok na jejich odškodnění a čím je lze odčinit?  Tyto otázky zodpovíme v našem dnešním článku.

 

Duševní útrapy

Duševní útrapy je možné vymezit jako vnitřní mučivé pocity, které nemusejí mít přímou vazbu na vlastní tělesná zranění. Zahrnují prožívanou trýzeň, strach, utrpení, negativně vnímaný stres, smutek i zármutek vyvolaný náhlou ztrátou blízkého člověka. Utrpení a psychická bolest způsobená traumatickým zážitkem je z hlediska prožívání hodnocena velmi subjektivně. Intenzita i délka truchlení se u každého liší, neboť každý je jinak nastaven k vnímání bolesti a strachu. V kontextu odškodňování duševních útrap je musíme odlišit od duševní újmy na zdraví, která se již projevuje jako porucha normálních duševních funkcí člověka a která může být samostatným nárokem v případě poškození vlastního zdraví. V našem případě tedy duševní útrapy nemusí nutně přerůst v duševní poruchu, aby mohly být odškodněny.

 

Vznik nároku na náhradu za duševní útrapy

Nárok na odškodnění duševních útrap je vázán na vznik konkrétní újmy. Újma poškozenému vzniká v okamžiku, kdy mu prožité traumatické události spojené s usmrcením blízké osoby způsobují pocity smutku, zoufalství, beznaděje a jsou citelným dopadem do sféry jeho osobního a rodinného života. Nezáleží přitom na tom, zda sám poškozený byl takové události očitým svědkem nebo zda se o ní dozvěděl zprostředkovaně. Dlouhé a bolestné odpoutávání se od citů k zemřelému člověku provází řada psychických změn a prožité duševní útrapy mají vždy dlouhodobější dopad na osobnost pozůstalého. Nároky, o kterých zde hovoříme, proto odškodňují újmy na soukromém a rodinném životě, nikoli na životě usmrcené blízké osoby. Jinými slovy, odškodnění není vyjádřením „hodnoty života“ zemřelého, není náhradou za zmařený lidský život a nemělo by tak být ani vnímáno.

V minulosti mohli žádat odškodnění jen zákonem vyjmenované osoby – náleželo tak jen nejbližším příbuzným, přičemž částka byla určena paušálně a odstupňována dle blízkosti rodinných vazeb. Změna občanského zákoníku účinná od roku 2014 právo na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké zcela proměnila. K dispozici již nejsou žádné fixní tabulky se stanovenou výší finančních náhrad. Obecné pravidlo pro odčinění duševní újmy je nyní velmi široké a právo je úzce spjato s osobou poškozeného. Nárok je nyní silně individualizován a ze soudních rozhodnutí vyplývá požadavek, aby výše poskytnutého odškodnění odrážela obecně sdílenou představu o spravedlnosti a slušnosti. 

Požádat o odškodnění duševních útrap tak může i více osob z okruhu zemřelého, přičemž příbuzenství nebo žití ve společné domácnosti není podmínkou.

 

Význam odčinění nemajetkové újmy

Náhrady nemajetkové újmy se poskytují formou tzv. zadostiučinění, které může mít řadu podob (uveďme například plnou kompenzaci újmy, omluvu, konstatování porušení práva). Zvoleno má být takové řešení, které má potenciál způsobenou újmu dostatečně účinně odčinit. Jestliže takové zadostiučinění není možné zvolit, má být poskytnuto v penězích.

Přestože peníze lidský život nevrátí a ne všechny způsobené potíže nemajetkového charakteru lze takto  „přepočítat na peníze“, může přiznané finanční odškodnění alespoň z části zmírnit újmu a zásahy do práva na budování a rozvíjení vztahů a zapůsobit pro pozůstalé tzv. satisfakčně. Pomocí finančních prostředků za poskytnutou náhradu si tak pozůstalí mohou alespoň usnadnit život či z části zahojit citové strádání.

Tato nemajetková újma se nahrazuje ve výši, která je obvyklá danému případu, současně dle pravidel slušnosti, spravedlivě a přiměřeně. O kritériích pro stanovení výše bude pojednáno v navazujícím článku.

 

Pokud jste o nároku na odškodnění duševních útrap při úmrtí blízké osoby nevěděli, můžete se na nás obrátit, rádi Vám poskytneme informace o možnostech pomoci a uplatnění Vašich nároků na odškodění.

 

Odškodnění duševních útrap – 1. část
4.9 (98.46%) 13 hlasů

Zuzana Vávrová

Právník

Související služby