Obchodní sdělení: kdy je lze zasílat bez souhlasu a kdy je naopak získání souhlasu nezbytné?
Jednou ze základních otázek podnikatelů na internetu, kterou v souvislosti s GDPR[1] řeší, je potřeba získání souhlasu pro zasílání obchodních sdělení (ať už v podobě newsletterů, akčních letáků či jiných druhů přímého marketingu). Modelovým případem může být provozovatel e-shopu, který v rámci objednávkového formuláře získá od zákazníka jeho e-mailovou adresu, kterou by chtěl využít mimo vyřízení objednávky zákazníka (tedy k splnění smlouvy) také pro zasílání newsletterů a nabídky jiného zboží.
GDPR k této otázce uvádí následující (v bodě 47. recitálu): „Zpracování osobních údajů pro účely přímého marketingu lze považovat za zpracování prováděné z důvodu oprávněného zájmu.“
Z tohoto ustanovení by tak šlo vyvodit, že k zasílání obchodních sdělení na
e-mailovou adresu zákazníka má výše uvedený provozovatel e-shopu vždy oprávněný zájem (tj. jeden z právních titulů pro zpracování osobních údajů dle GDPR). Tuto větu recitálu GDPR je ale nutné vykládat v souladu s vnitrostátní právní úpravou a dalšími předpisy na úrovni Evropské unie.
Zamýšlenou vnitrostátní úpravou je § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
V § 7 odst. 2 zákona o některých službách informační společnosti je uvedeno, že podrobnosti elektronického kontaktu (např. e-mailovou adresu) lze využít za účelem šíření obchodních sdělení, pouze pokud k tomu dal uživatel tohoto kontaktu předchozí souhlas. Zákon o některých službách informační společnosti tak jako právní základ využití e-mailové adresy k zaslání obchodního sdělení stanoví v první řadě souhlas.
V § 7 odst. 3 zákona o některých službách informační společnosti je však uvedena výjimka, která umožňuje využít e-mailovou adresu k zasílání obchodních sdělení v případě, že podnikatel získá tuto e‑mailovou adresu od svého zákazníka v souvislosti s prodejem výrobků nebo služeb. Tato obchodní sdělení se pak musí týkat obdobných výrobků nebo služeb podnikatele a zákazník musí mít jasnou a zřetelnou možnost kdykoliv odmítnout zasílání těchto obchodních sdělení.
Provozovatel e-shopu má tedy oprávněný zájem k využívání e-mailové adresy k zasílání obchodních sdělení pouze v případě, že se jedná o e-mailovou adresu získanou od zákazníka při prodeji výrobků nebo služeb, kdy se pak takové obchodní sdělení může týkat pouze nabídky obdobných výrobků nebo služeb.
Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že souhlas se zasíláním obchodních sdělení na e-mailové adresy (potenciálních) zákazníků je potřebný jen v určitých případech.
Pokud provozovatel e-shopu nabízí pouze úzce vymezené druhy zboží, které lze považovat za obdobné, např. prodejce elektronických cigaret a jejich příslušenství, tak tento prodejce nepotřebuje k zasílání newsletterů s nabídkou svého zboží na e-mailové adresy svých zákazníků, kteří si u něj již nějaké zboží zakoupili, souhlas. Na tyto případy se uplatní výše uvedené pravidlo – právní titul oprávněného zájmu a ustanovení § 7 odst. 3 zákona o některých službách informační společnosti.
V případě, že provozovatel e-shopu nabízí rozmanité druhy zboží, např. e-shop je zaměřený na prodej elektroniky, a to od mobilních telefonů, přes televize až po tzv. bílou elektroniku, bude využití výše uvedeného oprávněného zájmu složitější.
Zásadním požadavkem pro využití e-mailové adresy k zaslání obchodního sdělení je, že zákazníkovi bude nabízeno obdobné zboží. Pokud by tak chtěl provozovatel e‑shopu zaslat zákazníkovi, který si u něj zakoupil mobilní telefon, v e-mailové zprávě prodejní leták s nabídkou tzv. bílé elektroniky, nejedná se o obdobné zboží a neuplatní se zde výjimka dle § 7 odst. 3 zákona o některých službách informační společnosti. Provozovatel tohoto e-shopu tak musí pro zasílání nabídky veškerého druhu svého zboží získat ke zpracování e-mailové adresy zákazníka k tomuto účelu jeho souhlas.
Prakticky pak provozovatelé e-shopu, kteří nabízejí širokou škálu druhů zboží, nebudou mít často prostředky na selektování nabídky svého zboží v obchodních sdělení podle toho, jaké konkrétní zboží si u něj daný zákazník koupil (bylo by to neúměrně administrativně náročné). Z tohoto důvodu je pro provozovatele takovéhoto e-shopu vhodnější požádat v rámci objednávkového procesu zákazníka o souhlas se zasíláním obchodních sdělení s nabídkou jeho zboží.
Dalším případem, kdy provozovatel e-shopu musí získat souhlas k využívání osobních údajů pro účely přímého marketingu, je získání souhlasu od návštěvníků tohoto e-shopu, kteří ještě nejsou zákazníky (neobjednali si žádné výrobky či služby).
Můžeme shrnout, že obchodní sdělení je možné zasílat bez souhlasu dotčené osoby v případě, že takové obchodní sdělení je:
a) zasíláno stávajícímu zákazníkovi a
b) týká se obdobného zboží/služby, které u vás tento zákazník zakoupil.
V ostatních případech je potřeba souhlas, tedy zejména od osob, které:
a) nejsou zákazníky (návštěvníci webových stránek) a
b) u stávajících zákazníků, kterým chcete zaslat obchodní sdělení, které se ale netýká obdobného zboží či služeb, které si u vás tento zákazník zakoupil.
Náležitosti souhlasu jsou blíže rozepsány v tomto článku.
Ať už obchodní sdělení zasíláte bez souhlasu nebo se souhlasem, musí mít jeho odběratel možnost zasílání obchodních sdělení kdykoliv odmítnout, tedy i v rámci každého jednotlivého newsletteru (nejlépe prostřednictvím odhlašovacího tlačítka).
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen jako „GDPR“
