Nezávazná poptávka

Blog

Novinky v odpadovém právu aneb třídit, třídit, třídit

26.01.2021

Každý obyvatel České republiky vyprodukoval v roce 2019 průměrně 551 kg komunálního odpadu, přičemž neuvěřitelných 45 % tohoto odpadu skončilo na skládkách, jen 12 % jde na energetické využití a 38 % na recyklaci. V tomto ohledu značně zaostáváme za evropským průměrem. Do roku 2035 by situace s komunálním odpadem měla být zcela opačná  – 65 % odpadu zamíří na recyklaci, 25 % na energetické využití a pouhých 10 % na skládkování.

Česká republika se vydala na cestu velkých změn a aktualizace právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství. Pojďme se společně na některé novinky podívat.

(Nejen) nový zákon o odpadech

Od 1. 1. 2021 nabyla účinnosti celá řada zákonů, které mění systém nakládání s odpadem. Patří mezi ně nový zákon o odpadech (který nahrazuje původní zákon o odpadech), zcela nový zákon o výrobcích s ukončenou životností a další související zákony. Zákony by měla doprovodit ještě řada vyhlášek Ministerstva životního prostředí, zatím však nabyl účinnosti jen tzv. Katalog odpadů (k výkladu zákonů zatím přispívají také metodické pokyny Ministerstva životního prostředí). Tyto změny jsou prováděny v souladu s naplňováním projektu Strategického rámce oběhového hospodářství ČR 2040, tzv. „Cirkulární Česko 2040“, jehož příprava probíhá už od roku 2018 a který je připravován ve spolupráci s Evropskou komisí a financován ze strany Evropské unie.

Zákon o odpadech si klade za cíl zásadním způsobem podpořit oběhové hospodářství, recyklaci, využití a třídění odpadů v České republice. Tento zákon obsahuje všechny cíle, které musí Česká republika splnit dle nové evropské legislativy (evropský balíček k oběhovému hospodářství). Jedním z hlavních cílů je, jak již bylo v úvodu naznačeno, změnit výrazně poměr mezi skládkovaným a recyklovaným odpadem.

Omezení skládkování

Zákon o odpadech stanovuje jasné a závazné cíle pro třídění odpadů na úrovni obcí v dlouhodobém výhledu. Od roku 2030 by neměl být přijímán na skládku žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití (týká se zejména komunálního odpadu). Do roku 2030 budou pozvolně růst ceny za ukládání odpadu na skládku a poté bude zakázáno ukládat na skládku většinu směsného komunálního odpadu, odpadu z tržišť a pouliční smetky.

Napomoci nižší míře skládkování by už nyní z hlediska recyklace mohla i nově snížená sazba DPH. Položka činnosti úpravy komunálních odpadů za účelem dalšího využití druhotné suroviny totiž byla v posledním daňovém balíčku novelou zákona o DPH zařazena do snížené sazby DPH 15 %.

Důraz na recyklaci i u podnikatelů

Podnikatelé jsou povinni zajistit třízení odpadu, přičemž bez souhlasu obecního úřadu nemohou využívat volně stojící nádoby pro tříděný odpad. Musí zabezpečit u nich vznikající odpad před znehodnocením a předávat jej osobám k tomu oprávněným, jakož i vést průběžnou evidenci o odpadech.  Nová legislativa klade větší důraz na recyklaci, jakož i odpovědnost za to, jak je s odpady zacházeno.

Sběr nebezpečného elektroodpadu

Řada elektroodpadu obsahuje látky jako rtuť, freony apod., které jsou škodlivé pro životní prostředí a musí s nimi být nakládáno jako s látkami nebezpečnými. Doposud neměli výrobci stanovené povinné cíle na separátní sběr nebezpečného elektroodpadu. Úprava v zákoně o výrobcích s ukončenou životností, která toto stanovuje, je tak svým způsobem revoluční. Právní úprava nakládání s výrobky s ukončenou životností dále reguluje manipulaci s bateriemi, pneumatikami a autovraky.

Příspěvek na recyklaci: povinně a viditelně!

Zákon o výrobcích s ukončenou životností ukládá prodávajícím povinnost uvádět příspěvek na recyklaci u nových elektrozařízení a pneumatik viditelně. Prodejce musí uvést odděleně jednak samotnou cenu elektrozařízení, jednak částku připadající na náklady na zpětný odběr jednoho kusu nového elektrozařízení či pneumatiky nebo jednoho kilogramu prodávaných elektrozařízení či pneumatik. Tyto samostatné údaje by měly ideálně být patrny i z účtenky či vystavovaného daňového dokladu. Výjimku mají pouze přenosné baterie a akumulátory.

Povinnosti posledního prodejce se vztahují jak na kamenné prodejny, tak na provozovatele e-shopů. Za porušení této povinnosti lze za spáchaný přestupek uložit pokutu až 500.000,- Kč. Touto povinností není dotčena povinnost posledního prodejce informovat spotřebitele o konečné nabídkové ceně, která zahrnuje veškeré daně, cla a poplatky.

Zpětný odběr

Výrobce má povinnost podat kupujícím informace o způsobu provedení zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, nejčastěji prostřednictvím svých distributorů. Nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností (jejich přeprava a předání zpracovateli) musí být prováděno tak, aby nebylo ztíženo opětovné použití těchto výrobků. Poslední prodejce je povinen zajistit zpětný odběr výrobků s ukončenou životností vždy bezplatně. Také poslední prodejce má ohledně zpětného odběru vůči kupujícím informační povinnost, kterou musí plnit.

Novela zákona o obalech

Jedním z novelizovaných zákonů v rámci balíčku byl též zákon o obalech. Nejde přitom jen o boj proti plastům, novela zavádí principy ekomodulace a mění způsoby stanovení výše poplatků za sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů ze strany autorizované obalové společnosti.

Ekomodulace je zcela novým nástrojem prosazujícím, aby výrobky, které v rámci svého životního cyklu vykazují nižší dopady na životní prostředí, byly zatíženy nižším recyklačním příspěvkem a naopak výrobky s negativnějším enviromentálním dopadem by měly být zatíženy příspěvkem vyšším. Cílem ekomodulace tedy zjednodušeně řečeno je, aby byly ekonomicky znevýhodněny výrobky neekologické na úkor výrobků s vlastnostmi pro životní prostředí příznivější.

Změnila se i výše limitů pro osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly. Tyto nemusí plnit povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů, pokud celkové množství obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň jejich roční obrat nepřekročí 25 milionů Kč.

Jednorázové obaly a PET lahve

Povinné zálohování pro zpětný odběr PET lahví není uloženo, ačkoli zákon této možnosti nebrání. Tato otázka ještě bude řešena v souvislosti s transpozicí evropské směrnice, se kterou se počítá v letošním roce. Legislativa k omezení užívání jednorázových plastových výrobků, zejména kelímků, brček a jednorázových boxů na jídlo, dosud přijata nebyla. Neřešenou otázkou zůstává také situace ohledně „rukávků“ PET lahví (fólie z PVC s motivy, která obepíná celou lahev). Ačkoli je samotná PET lahev dobře recyklovatelná, její obal z PVC ji vyřadí z recyklace a lahev s obalem míří do spalovny.

Máte-li nějaké dotazy k nové odpadové legislativě, neváhejte se na nás obrátit.

Novinky v odpadovém právu aneb třídit, třídit, třídit
4.7 (93.33%) 6 hlasů

Michal Schejbal

Právník

Související služby