Nekalá soutěž

Myslíte si, že se váš konkurent dopouští nekalé soutěže? Chcete vědět, jaké jsou hlavní znaky nekalé soutěže a jaký postih za vedení nekalé soutěže hrozí? Na tyto otázky se dnes podíváme a spolu s nimi si rozebereme i několik nejčastěji se vyskytujících druhů nekalé soutěže.

Nekalá soutěž je zakázaným způsobem ovlivnění hospodářské soutěže, stejně jako například kartelové dohody (kdy si konkurenti např. navzájem rozdělí trh) nebo dumpingové ceny (kdy obchodník prodává zboží pod cenou s cílem zničit konkurenci). Často se nekalá soutěž týká konkurenčního boje.

Abychom mohli mluvit o nekalé soutěži, musí být zároveň naplněny 3 hlavní znaky.

Prvním znakem je, že se nekalosoutěžní jednání musí uskutečnit v hospodářském styku. Zákon nám hospodářský styk nedefinuje; jeho výklad je ponechán soudům. Primárně se o hospodářský styk bude jednat, pokud bude cílem prováděné činnosti „dosažení hospodářského prospěchu (cizího či vlastního)“.

Dále musí být nekalosoutěžní jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže. Ani dobré mravy nejsou zákonem definovány. Dobré mravy lze nicméně popsat poměrně široce. Soudy již dovodily, že k porušení dobrých mravů soutěže dojde, pokud je „vyloučena nebo negativně změněna funkce hospodářské soutěže“. Je však jasné, že porušení dobrých mravů soutěže se musí posuzovat individuálně – pro konkrétní případ a konkrétní dobu.

Třetím kritériem je, že nekalosoutěžní jednání musí přivodit újmu (nebo ji musí být alespoň způsobilé přivodit). Újma neznamená nic jiného než škodu, která jednáním vznikla nebo by mohla vzniknout konkurenci nebo spotřebiteli. Pokud nemůže jednání způsobit škodu, nemůžeme hovořit o nekalé soutěži.

Nyní si rozeberme 3 nejčastější typy nekalé soutěže, se kterými se můžeme setkat.

První typem je klamavá reklama, což je reklama, která má za cíl podpořit prodej věcí nebo služeb a zároveň klame (nebo je způsobilá klamat) a tím ovlivní hospodářské chování osob. Typickým příkladem mohou být přehnané reklamy na „nulové poplatky za služby“, ačkoliv služba je již od začátku zpoplatněna nebo reklama na „neměnné ceny“, které se po chvíli zvýší atp.

Dalším typem je srovnávací reklama. Srovnávací reklama přímo nebo nepřímo srovnává dva nebo více konkurentů a zároveň není pravdivá. Pokud je tedy tato reklama pravdivá a objektivní, pak nebude vyhodnocena jako nekalá soutěž. Typickým příkladem, kdy se nebude jednat o nekalou soutěž, je srovnání cen výrobků nebo služeb (pokud jsou srovnatelné).

Posledním typem nekalé soutěže, který si v tomto článku blíže rozebereme, je vyvolání nebezpečí záměny. Nebezpečí záměny vyvolá osoba, která použije jméno nebo označení, které již používá jiný podnikatele, bez jeho souhlasu. Tento typ nekalé soutěže často využívají podnikatelé, kteří se chtějí přiživit na jméně jiné často větší a kvalitnější společnosti či značce.

Kladete si teď otázku, jak se lze proti nekalé soutěži bránit?

Bránit se proti nekalé soutěži může žalobou u soudu domáhat osoba, která byla nekalou soutěží dotčena nebo ohrožena. Může požadovat, aby rušitel v nekalé soutěži nepokračoval nebo aby odstranil protiprávní stav. Dále se můžete domáhat i přiměřeného zadostiučinění (to může být např. veřejná omluva v novinách, ale může se jednat i o odškodnění v penězích), náhrady škody, která vám nekalosoutěžním jednáním vznikla a v neposlední řadě i vydání bezdůvodného obohacení, které rušitel neoprávněně získal.

Takto bránit se může jak konkurenční podnikatel, kterého nekalá soutěž poškozuje nebo může poškodit, tak i spotřebitel, který se například stal obětí klamavé reklamy a koupil si výrobek, který by si jinak nekoupil.

Zároveň je nekalá soutěž dozorována ze strany státních orgánů (např. Česká obchodní inspekce), které mohou rušitelům udělit pokutu a v některých krajních případech může vedení nekalé soutěže vést až ke spáchání trestného činu.

Chcete se proti nekalé soutěži bránit? Někdo vás z nekalé soutěže obvinil, ale vy jste nic špatného neudělali? Napište nám a my vám se vším pomůžeme.