Nezávazná poptávka

Blog

Ministerstvo zveřejnilo výše “kurzarbeit” příspěvků pro zaměstnavatele

30.03.2020

Ohromné množství zaměstnavatelů musí kvůli nynější pandemii koronaviru a nemoci COVID-19 řešit situaci, kdy jejich zaměstnanci do práce buď docházet vůbec nesmí, nebo sice smí, ale zaměstnavatel pro ně nemá práci, kterou by jim mohl přidělovat.

Navazujeme tímto na náš předchozí článek Program Antivirus: Podpora zaměstnavatelů na úhrady mzdových nákladů. Vycházíme z nově zveřejněných informací ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Možnostem zaměstnavatele, které pracovní právo v případě aktuální situace umožňuje, jsme se věnovali v předchozím článku.

Ministerstvo rozděluje náhrady do několika variant, v závislosti na situaci, která u zaměstnavatele kvůli epidemii COVID-19 nastala, a kvůli které žádá stát o příspěvek. V první řadě se jedná o samotnou karanténu nařízenou zaměstnanci (lékařem nebo hygienickou stanicí). Dále jde o nařízené uzavření provozu a situaci, kdy je více než 30 % zaměstnanců v karanténě nebo se musí starat o malé dítě a mají nárok na ošetřovné. Posledními případy jsou situace prostojů a částečné nezaměstnanosti. V ostatních případech (např. obecný strach zaměstnavatele z rozšíření nemoci) stát pravděpodobně příspěvek hradit nebude.

“Kurzarbeit”

Pro příspěvek pro zaměstnavatele se vžil název kurzarbeit. Kurzarbeit je však původně upraven zákonem o zaměstnanosti a z formálního hlediska se týká pouze příspěvku v případě částečné nezaměstnanosti, která u zaměstnavatele nastala. Oficiální český název pro kurzarbeit je totiž příspěvek v době částečné nezaměstnanosti. Vláda se jej však rozhodla rozšířit i na další důvody, pro které je práce u zaměstnavatele omezena a zároveň je zaměstnavatelem vyplácena náhrada mzdy zaměstnancům. Tento přístup kvitujeme.

AKTUALIZACE 31. března: Všechny níže uvedené částky jsou zastropovány. Stropem je nově navrhována průměrná mzda za 4. čtvrtletí loňského roku, zvýšená o zaměstnavatelské odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tato částka činí 48 400 Kč. Z této částky se pak budou počítat jednotlivé procentuální příspěvky. Nově by tak například v případě 80 % příspěvku měla jeho maximální výše činit 38 720 Kč měsíčně, v případě 40 % příspěvku 19 360 Kč měsíčně a v případě 30 % příspěvku pak 14 520 Kč měsíčně. Stát by měl zaměstnavatelům přispět také na sociální a zdravotní pojištění, které jsou povinni odvádět.

Původní návrh počítal se stropem ve formě mediánu mezd v ČR, který činí cca 31 000 Kč. Zároveň měli zaměstnavatelé ze všech vyplacených náhrad mezd odvádět sociální a zdravotní pojištění ze svého. Je nicméně možné, že tyto částky (jak strop, tak jednotlivé příspěvky) opět doznají změny.

Příspěvky by měly poskytovat úřady práce, a to vždy zpětně za předcházející měsíc. První žádosti o příspěvky bude možné podávat na začátku dubna (příspěvky za březen). Pojďme se nyní společně podívat na jednotlivé případy, při kterých může být zaměstnavatelům vyplácen příspěvek na náhrady mzdy:

Nařízení karantény zaměstnanci

Tato náhrada mzdy je poněkud specifická, neboť se týká jednotlivých zaměstnanců a ne samotného zaměstnavatele. Zaměstnavatel karanténu ani nemůže zaměstnanci nařídit. V případě karantény přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Stát pak zaměstnavateli uhradí celou tuto částku.

Nařízené uzavření provozu, případně karanténa či ošetřovné u více než 30 % zaměstnanců

Typicky se bude jednat o situaci, kdy je konkrétní provoz uzavřen např. na příkaz hygienické stanice. Zatím není naprosto jisté, zda se bude tato náhrada týkat též restaurací, obchodů a dalších provozů, které jsou nyní uzavřené na základě opatření Ministerstva zdravotnictví (dříve opatření vlády, viz náš článek). Zaměstnavatel by měl v takovém případě poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Stát uhradí zaměstnavateli 80 % z této částky, zaměstnavatel tedy ponese 20 % z mezd. Stejné platí i pro situaci, kdy je více než 30 % zaměstnanců v nařízené karanténě nebo se starají o dítě a mají nárok na ošetřovné.

Prostoje

O prostoj se jedná v případě poruchy zařízení nebo omezení dodávek surovin a pohonných hmot či pozastavení prací kvůli jiným provozním příčinám. Dle našeho názoru se v dnešní situaci o prostoje příliš často jednat nebude a více se uplatní ostatní překážky v práci. Pokud však prostoj nastane, má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku, přičemž stát uhradí zaměstnavateli 50 % z této částky. Zaměstnavatel tedy ponese 40 % z mezd (a stát také 40 %).

Částečná nezaměstnanost

Poslední výslovně zmíněnou situací je částečná nezaměstnanost. O tu se jedná v případě omezení odbytu výrobků nebo služeb zaměstnavatele. Zaměstnavatel v takovém případě určuje výši náhrady mzdy vnitřním předpisem (nebo dohodou s odbory). Výše náhrady mzdy může činit 60 % průměrného výdělku, případně více. Stát uhradí zaměstnavateli příspěvek ve výši 50 % z těchto 60 % průměrného výdělku (a to i tehdy, pokud zaměstnavatel zaměstnancům náhrady mzdy zvýší nad zákonných 60 %). Zaměstnavatel tedy ponese 30 % z mezd (a stát také 30 %).

Upozorňujeme, že zatím bohužel ještě nejsou známy všechny podmínky, které bude nutné pro výplatu příspěvku splnit. Vláda by je měla schválit v nejbližších dnech. Nelze ale vyloučit, že dojde k jejich úpravě či změně. Doporučujeme sledovat aktuální informace. Pokud máte ke kurzarbeitu jakékoliv dotazy, obraťte se na nás.

Ministerstvo zveřejnilo výše “kurzarbeit” příspěvků pro zaměstnavatele
4.7 (93.08%) 26 hlasů

Michal Schejbal

Pomohu Vám zajistit, aby bylo Vaše podnikání v souladu s právními předpisy. Zabývám se pracovním právem, softwarovým právem a řízením před správními orgány.

Související služby