Nezávazná poptávka

Blog

Koronavirus a pracovní právo

12.03.2020

Epidemie viru COVID-19 (lidově koronavirus) hýbe světem. Ruší se sportovní a kulturní akce, zavírají se školy, lidé vykupují obchody. Řada těchto aspektů má též svůj právní rozměr. Dnes se podíváme na pracovněprávní pohled na epidemii koronaviru. Zaměříme se na nejčastější situace, které mohou v praxi nastat, a na důsledky, které z toho pro zaměstnance i zaměstnavatele vyplývají.

Zaměstnanci byla nařízená karanténa

Pokud se zaměstnanec vrátil typicky z Itálie nebo z Číny, vykazuje příznaky nemoci či byl ve styku s nemocnou osobou, s největší pravděpodobností mu bude nařízená karanténa. Tu může nařídit hygienická stanice nebo ošetřující lékař.

V případě karantény je zaměstnavatel povinen zaměstnanci omluvit absenci v práci. Nemůže po zaměstnanci požadovat výkon práce a zaměstnanec naopak není povinen práci konat.

Nařízená karanténa se chová podobně jako „běžná“ nemocenská. Prvních 14 dnů karantény platí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 60 %, od 15. dne vyplácí náhradu zaměstnanci stát.

Zaměstnanci nebyla nařízená karanténa, ale přesto by mohl být rizikový

Zaměstnanec by měl v ideálním případě informovat zaměstnavatele o tom, že se vrátil z ciziny (nelze jej však k podání této informace nutit). Zaměstnavateli se v takovém případě nabízí několik možností.

V praxi hodně využívanou variantou je dohodnout se se zaměstnancem na práci z domova, tzv. home office. Opět je však nutné mít na paměti, že home office nelze nařídit a zaměstnanec s ním musí souhlasit.

Alternativou k home office je dohodnout se zaměstnancem čerpání jeho dovolené. Zaměstnavatel může ale dovolenou jednostranně nařídit jedině 14 dní přede dnem začátku jejího čerpání. Menší časový rozsah pro začátek čerpání je možný jedině po vzájemné dohodě (tedy se souhlasem zaměstnance).

Pokud zaměstnanec výše uvedené varianty odmítne a zaměstnavatel nechce, aby zaměstnanec do práce docházel, může mu to nařídit. V takovém případě se nicméně jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou náleží zaměstnanci plná náhrada mzdy.

Opačný případ nastane, pokud zaměstnanec nechce do práce docházet a zaměstnavatel mu nepovolí ani home office, ani čerpání dovolené. Pak je možný vznik překážky v práci na straně zaměstnance, za kterou zaměstnanci žádná náhrada mzdy nenáleží. I s tímto ale musí zaměstnavatel souhlasit. Zaměstnancům důrazně nedoporučujeme nedocházet do práce bez dohody se zaměstnavatelem, jinak se vystavují riziku postihu (např. zaslání vytýkacího dopisu, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru atd.), s výjimkou naprosto výjimečných situací.

Ošetřovné dítěte

Pokud dojde k uzavření škol z důvodu mimořádného opatření při epidemii (což je aktuální případ), mohou zaměstnanci, jejichž dítě mladší 10 let je zrušením výuky dotčeno, odejít z práce a o toto dítě pečovat. Takového zaměstnance je zaměstnavatel povinen v práci omluvit. Dále má zaměstnanec právo na tzv. ošetřovné, což je dávka, kterou hradí stát, nejméně po dobu 9 kalendářních dní.

Nejste si jistí, jak nastavit pracovní podmínky u rizikového zaměstnance? Obraťte se na nás. Podáme Vám (pomyslnou) pomocnou ruku.

Koronavirus a pracovní právo
4.7 (94.04%) 47 hlasů

Michal Schejbal

Pomohu Vám zajistit, aby bylo Vaše podnikání v souladu s právními předpisy. Zabývám se pracovním právem, softwarovým právem a řízením před správními orgány.

Související služby