Nezávazná poptávka

Blog

Konec shromažďování dat mobilními operátory?

08.11.2020

Dne 6.10.2020 vydal Soudní dvůr EU zásadní rozhodnutí v oblasti ochrany soukromí a shromažďování dat o uživatelích mobilních telefonů. V rozhodnutí soud konstatuje, že hromadné paušální ukládání dat uživatelů internetu a dat o telefonické komunikaci je nepřípustné. (Rozhodnutí C-623/17 dostupné zatím pouze v eng. a fr. např. zde)

ÚPRAVA DATA RETENTION V ČR

Pojmem „data retention“ se označuje proces uchovávání provozních a lokalizačních údajů, který vykonávají především mobilní operátoři. Jejich povinnost uchovávat provozní a lokalizační data svých zákazníků je upravena v § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.

Operátoři jsou povinni údaje o svých klientech uchovávat po dobu 6 měsíců a na požádání je vydat orgánům činným v trestním řízení, Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství nebo České národní bance, a to za předpokladu splnění dalších podmínek jako je např. souhlas soudu nebo státního zástupce.

Operátoři tímto způsobem po dobu 6 měsíců uchovávají lokalizační a provozní data, typicky za tímto účelem operátoři shromažďují např. data o tom, komu konkrétní uživatel kdy telefonoval a kdy a odkud se připojoval k internetu. Obsah komunikace (tel. hovor, text odeslané sms ) nebo data o prohlíženém webu uchovávány nejsou.

Vzhledem k tomu, že současné smartphony se připojují k webu prakticky nepřetržitě, mohou vytvářet data o přístupu na internet docela podrobnou mapu pohybu konkrétního uživatele, a to především podle sítě vysílačů mobilního signálu, na které se jeho mobil připojoval. Na základě těchto dat tak např. policie může získat důkazy o tom, zda se inkriminovaná osoba nacházela na daném místě a s kým v předmětný čas telefonovala. I na základě těchto dat byli např.  na Slovensku usvědčeni vykonavatelé vraždy novináře Jana Kuciaka.

SOULAD S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM

Shromažďování těchto citlivých dat o prakticky všech obyvatelích ČR zavdává otázku, jestli je takovéto nakládání s daty v souladu s ústavním pořádkem, především právem na ochranu soukromí.

Ústavní soud ČR k posouzení ústavnosti zákonné úpravy vydal dvě zásadní rozhodnutí. Nejdříve nálezem Pl. ÚS 24/11 konstatoval protiústavnost původní zákonné úpravy, která umožnovala využívat shromažďovaná data prakticky v každém trestním řízení.

Po vydání tohoto usnesení došlo k úpravě zákonných podmínek a nyní můžou být data využívána pouze při vyšetřování závažnějších úmyslných trestních činů (blíže k vymezení podmínek v § 88 trestního řádu).

I takto zpřísněnou zákonnou úpravu napadla u ústavního soudu skupina 58 poslanců, kteří argumentovali neproporcionálním řešením ve vztahu k ústavně zaručenému právu na soukromí. Poslancům vadila hlavně skutečnost, že údaje se shromažďují plošně o všech uživatelích, ale ke svému účelu, tedy např. objasnění trestné činnosti, se z dat užije jenom mizivá část.

Ústavní soud o tomto podání rozhodl dne 14.05.2019 pod sp. zn. Pl. ÚS 45/17 a dospěl k závěru, že současná právní úprava data retention je v souladu s Ústavou. Dle názoru ústavního soudu plošné shromažďování dat sice představuje zásah do soukromí osob, neexistuje však jiný způsob, kterým by bylo možné postupovat v zájmu objasňování především kybernetické kriminality. V testu proporcionality tedy shledal vyšší zájem na objasňování kriminality, než potencionální zásah do práva na soukromí, který by nastal především v případě zneužití dat.

EVROPSKÁ ÚPRAVA

Na evropské úrovni se náhled na tuto otázku taky v čase měnil, původně problematiku upravovala směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006, která však byla zrušena a náhrada na úrovni evropské legislativy do dnešního dne neexistuje.

Jednotlivé členské státy tedy postupují v této otázce samostatně. V Německu bylo plošné shromažďování dat zdejším ústavním soudem zakázáno. Naopak ve Velké Británií je úprava poměrně přísná a dovoluje široký zásah do práva na soukromí, a to především v zájmu boje proti terorismu.

Právě Velké Británie se týká nejnovější rozhodnutí Soudního dvora EU C-623/17, ve kterém soud konstatuje, že členské státy nesmějí požadovat celoplošné ukládání dat o klientech mobilních operátorů. Shromažďování dat musí být adresné a odůvodněné potenciálním ohrožením národní bezpečnosti (typicky půjde o právě o boj proti terorismu).

JAK TO BUDE DÁLE SE SHROMAŽĎOVÁNÍM DAT V ČR

Současná česká legislativa se tedy dostala do rozporu se stanoviskem soudního dvora EU. Vzhledem k tomu, že v současnosti není problematika přímo upravená platnou směrnicí, lze očekávat, že EU v návaznosti na vydané rozhodnutí vydání nové směrnice uspíší.

Česká právní úprava se prozatím upravovat pravděpodobně nebude, předmětné rozhodnutí Soudního dvora EU neřešilo případ z ČR a nelze předpokládat, že by český zákonodárce spěchal upravovat zákon do podoby konformní s názorem evropského soudu, a to navíc v situaci, kdy je „krytý“ rozhodnutím Ústavního soudu ČR.

Výzva k úpravě však může přijít od EU ještě před vydáním nové směrnice a je pravděpodobné, že konec plošného shromažďování dat po dobu 6 měsíců je jenom otázkou času. Iniciovat u ústavního soudu opakované přezkoumání české právní úpravy a její soulad s výkladem Soudního dvora EU může v konkrétním případě např. obžalovaný, proti kterému bude tento důkaz v trestním řízení použitý.

 

Pokud byste potřebovali právní pomoc v oblasti ochrany osobních údajů, neváhejte se na nás obrátit.

Konec shromažďování dat mobilními operátory?
4.8 (96.92%) 13 hlasů

Michal Lieskovan

Advokát

Související služby