Jak se bránit proti kopírování webu, obrázků a textu

Stává se, že někdo z cizí webové stránky takzvaně ukradne data, která mu nepatří. S nárůstem e-commerce je takový problém kopírování webu častější, přičemž se takovému jednání dá ale těžko bránit. Zisky ve webovém prostředí oscilují v řádech miliard a je více než zřejmé, že společnosti se svá data snaží chránit.

Kopírování webu, obrázků a textu je bez svolení autora zakázané

Mnozí uživatelé internetu mají za to, že je pravdivé tvrzení pravící, že cokoliv je na internetu, je všech a každý taková zveřejněná data může beztrestně a svévolně užívat. Nejen jedinci, ale bohužel i mnoho online podnikatelů takový trend bere za svůj a přinejmenším z nedbalosti se tak dopouští nezákonného jednání – porušení majetkových, osobnostních a dalších jiných práv vlastníka konkrétních dat. Vedle nich jsou další subjekty, které takové jednání dělají dokonce úmyslně.

Na formě jednání však nezáleží. Platí, že neznalost zákona neomlouvá, tedy ani neznalost zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, není výjimkou. Důležitý totiž je i fakt, že zákon chrání jakékoliv dílo, tedy nejen jeden daný obrázek, ale i celou webovou stránku. Kdo tedy bez svolení oprávněného vlastníka jakéhokoliv díla či dat jiných užije takového cizího díla, dopouští se jednání, které zakládá jeho odpovědnost z deliktu.

Co to je autorské dílo a jeho charakteristika

Dílem autorským se rozumí dle autorského zákona dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Takovým je i dílo v elektronické podobě, tedy i tento článek. Dílo smí užít pouze jeho autor. Pokud dílo postoupí jinému, pak jej smí užít i třetí osoba, což lze učinit třeba licenční smlouvou. Užitím díla se rozumí kromě jiného i jeho rozmnožování a rozšiřování.

Pro osobní potřebu lze autorské dílo užít bez omezení, nestanoví-li autorský zákon jinak. Osobní potřebou se ve spojení s užitím autorského díla se rozumí, že jednotlivec s nevlastním dílem nakládá tak, resp. užívá ho tak, že nedosahuje přímého ani nepřímého obchodního či hospodářského prospěchu pro sebe nebo jiného.

Jinak řečeno – obsah webové stránky či jakékoliv jiné dílo si lze svévolně stáhnout nebo zkopírovat pro osobní potřebu, tedy třeba pro pozdější přečtení, prohlédnutí. Není však možné takový obsah prezentovat jako vlastní, resp. prezentovat ho vůbec dál bez svolení autora.

Autor a ochrana jeho práv

Jak již bylo řečeno, každý výsledek tvůrčí činnost má svého autora, vlastníka. Tedy i každá webová stránka, obrázek, video, graf a jiné, jsou výsledkem práce autora a jsou tedy chráněny právem autorským.

Užití autorského díla neoprávněně se lze účinně bránit. Oprávněné nároky z porušení autorského práva jsou uvedeny v § 40 autorského zákona. Mezi nástroje ochrany patří možnost požadovat po neoprávněném uživateli díla odstranění následků, tedy nejčastěji to bude žádost o stažení díla například z webových stránek. S tím se současně pojí v odůvodněných případech i nárok na přiměřené zadostiučinění ze způsobené majetkové škody či nemajetkové újmy. Takové zadostiučinění má podobu veřejné či soukromé omluvy, může být však i ve formě finančního plnění.

Tím však nároky z protiprávního jednání uživatele autorského díla nekončí. Autor má vedle shora uvedeného také nárok na náhradu škody, ušlého zisku a dále i na právo vydání bezdůvodného obohacení, bylo-li takového vůbec dosaženo. Bezdůvodné obohacení se pak dá požadovat až ve výši dvojnásobku ceny licence při oprávněném poskytnutí díla autorem. Shora popsaných nároků je nejlépe domáhat se formou mimosoudního jednání. Neuspěje-li, pak je nutné nároky uplatnit přes veřejnou moc – soud či rozhodce.

Shora popsané protizákonné jednání se tedy může neoprávněnému uživateli značně prodražit, protože množství nároků dle autorského a občanského práva neslouží jen k urovnání vztahů účastníků sporu, ale také jako trest pro neoprávněného uživatele díla.

Možnost užit cizí autorské dílo oprávněně

Zakázat užívat cizí autorské dílo nelze bezezbytku. Nejsnadněji to lze vyřešit prostým dotazem potenciálního uživatele na autora, zdali mu tento svolí jeho dílo užít. Taková možnost rozmnožování či rozšiřování díla poté děje na základě udělené licence, která může být i úplatná. Nutností je také uvést autora díla.

Při neudělení souhlasu autora je možné autorské dílo dále rozšiřovat také na základě přímo autorským zákonem stanovených licencí. Ty jsou sice značně omezené, ovšem patří mezi ně třeba užití díla pro výukové potřeby, televizní a rozhlasové vysílání a jiné. Více lze k takovému užití díla lze nalézt v autorském zákoně.

Ochrana autorského díla v jiných předpisech

Ochranu autorského díla zajišťuje kromě autorského zákona také nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb., a to v ustanoveních § 2976 a následující. Jedná se o ochranu proti nekalé soutěži, přičemž se tento typ prevence a obrany užije především v e-commerce.

Aby se dalo hovořit o nekalé soutěži, je třeba vymezit její podstatné znaky.

1. Musí jít o jednání v hospodářské soutěži (soutěžitel je obchodníkem, který vlastní e-shop, na který si vloží bez oprávnění obrázky z jiného e-shopu).
2. Takové jednání musí být v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže (tato podmínka je splněna porušení autorského zákona).
3. Nezákonné jednání je schopno přivodit újmu soutěžiteli nebo spotřebiteli

Nároky v rámci ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání jsou proti neoprávněnému uživateli obdobné, jako jsou nároky z porušení autorského práva. Předně se může oprávněný soutěžitel domáhat na uživateli, aby se takového jednání zdržel nebo aby odstranil protiprávní závadný stav. Dosahuje-li jednání neoprávněného vyšší míry, pak po něm lze požadovat také přiměřené zadostiučinění v různých formách, náhradu škody a také bezdůvodné obohacení.

Uplatní-li oprávněný autor nebo soutěžitel výše uvedené nároky, nese také povinnost tvrzení a dokazování. Musí tedy prokázat právo ke svému dílu. Pro náhradu škody a bezdůvodné obohacení je pak třeba tyto nároky vyčíslit a získanou sumu náležitě zdůvodnit.