Informační povinnosti zaměstnavatele po novele zákoníku práce

Novela zákoníku práce přináší transpozici několika evropských směrnic a spolu s ní tak i celou řadu novinek pro zaměstnavatele a zaměstnance. Jednou z nově zavedených povinností zaměstnavatele se od 1. října 2023 stalo informování o základních aspektech pracovněprávního vztahu a informování zaměstnanců vysílaných na území jiného státu.

V důsledku implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019, která se týká transparentních a předvídatelných pracovních podmínek v rámci Evropské unie, došlo ke změnám v povinnostech zaměstnavatelů ohledně poskytování informací o obsahu pracovního vztahu. V případech, kdy pracovní smlouva není dostatečně obsáhlá ohledně zákonně stanovených informací o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního vztahu, má zaměstnavatel povinnost písemně informovat zaměstnance o těchto aspektech. Tato povinnost musí být splněna nejpozději do 7 dnů od zahájení pracovního vztahu.

Zaměstnavatel, který řádně informoval zaměstnance podle předchozích ustanovení zákoníku práce do 1. října 2023, je povinen splnit rozšířenou informační povinnost vůči zaměstnanci, který má pracovní vztah založený před uvedeným datem, pouze na základě písemné žádosti zaměstnance. Toto je nutné provést do 7 kalendářních dnů od doručení žádosti zaměstnance. Nová ustanovení přinášejí větší důraz na transparentnost pracovních podmínek a ochranu práv zaměstnanců v souladu s evropskými standardy.

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance písemně a uschovat doklad o poskytnutých informacích. Rozšířenou informační povinnost lze plnit i elektronicky. V takovém případě je nutné, aby si uvedený dokument mohl zaměstnanec uložit a případně vytisknout. Poskytnutí informací e-mailem tedy bude dostačující.

Jestliže pak v průběhu trvání pracovněprávního vztahu dojde ke změně příslušného údaje, musí o této změně zaměstnavatel bezodkladně písemně informovat zaměstnance, nejpozději tak musí učinit v den, kdy změna informace nabude účinnosti.

Informování o obsahu pracovního poměru

Zaměstnavatel musí zaměstnanci sdělit následující informace:

• v případě právnické osoby název a sídlo zaměstnavatele a je-li zaměstnavatel fyzickou osobou jméno, příjmení a adresa;
• bližší označení druhu a místa výkonu práce;
• výměra dovolené a způsob určování délky dovolené;
• doba trvání a podmínky zkušební doby, je-li sjednána;
• postup při rozvazování pracovního poměru a o podmínkách a délce běhu výpovědní lhůty;
• informace o odborném rozvoji zaměstnance;
• stanovení týdenní pracovní doby a způsob rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, rozsah práce přesčas
• rozsah zákonného minimálního nepřetržitého denního a nepřetržitého odpočinku v týdnu, poskytování přestávek na jídlo a oddech;
• výše mzdy nebo platu a způsob odměňování, splatnost a termín výplaty mzdy/platu, termín, místo a způsob vyplácení mzdy/platu;
• zda má zaměstnavatel uzavřenou kolektivní smlouvu a pokud ano, výslovně tuto smlouvu a její smluvní strany uvést;
• údaje o orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance.

Většina výše specifikovaných údajů uvedených přímo v zákoníku práce může být nahrazena odkazem na zmíněné ustanovení právního předpisu.

Informování o obsahu právního vztahu založeného DPP/DPČ

Zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce mají právo na poskytnutí stejných informací jako zaměstnanci pracující u zaměstnavatele v pracovním poměru. Pokud se ovšem vrátíme k výše uvedené informační lhůtě zaměstnavatele, kterou mu zákon poskytuje k splnění zákonné povinnosti, zjistíme, že i tato lhůta je u „dohodářů“ stejná jako u pracovního poměru, přičemž počíná běžet ode dne zahájení výkonu práce. U dohod uzavřených před 1. říjnem 2023 tuto povinnost zaměstnavatel nemá. Uvedené informace musí zaměstnavatel sdělit pouze, jestliže ho o tyto informace zaměstnanec písemně požádá. V tom případě, informace zaměstnavatel musí poskytnout písemně do zmíněných 7 dnů ode dne doručení takové žádosti.

Informování zaměstnanců vysílaných na území jiného státu

Rozšíření informační povinnosti se vztahuje i na zaměstnance vyslané do zahraničí v případě, že vyslání přesahuje 4 po sobě jdoucí týdny. Úprava zahrnuje i zaměstnance pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovních poměr vysílaných na území jiného státu.

Zaměstnanec vyslaný na území jiného státu musí být v souladu s novelou informován o:

• státu, v němž bude práce vykonávána;
• době vyslání na území do jiného státu;
• měně, v níž bude zaměstnanci vyplacena mzda/plat;
• peněžitém nebo věcném plnění vyplývajícím z výkonu práce;
• tom, za jakých podmínek a zda vůbec je zajišťován návrat zaměstnance ze strany zaměstnavatele.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc na svých webových stránkách zveřejnilo nejčastěji kladené dotazy týkající se transpoziční novely zákoníku práce.

Novela zákoníku práce s sebou přinesla i zásadní změny z oblasti úpravy práce z domova, kterou jsme detailněji rozebrali v našem předchozím článku.

Potřebujete pomoc s přípravou dokumentů týkajících se informačních povinností zaměstnavatele či máte dotazy na toto téma? Neváhejte se na nás obrátit.

Pokud byste se chtěli dozvědět více, sledujte tento náš web, náš Facebook, Twittex (X) či LinkedIn.