Je psaní fiktivních hodnocení společností legální?

V tomto článku se zaměříme na otázku, zda si může podnikatel legálně objednat napsání nebo si sám napsat smyšlené hodnocení na webových portálech jako je například Google, Heuréka, Facebook apod.

Takovéto jednání by mohlo být totiž problematické dle vícero zákonů. V tomto článku si rozebereme soukromoprávní pohled (tedy pohled dle občanského zákoníku) na tuto problematiku, a to především z pohledu nekalé soutěže. V minulém článku jsme si rozebrali, co je nekalá soutěž a její hlavní znaky. V tomto článku si přiblížíme, zda nákup fiktivních hodnocení splňuje znaky nekalé soutěže. Pro účely tohoto článku se budeme zabývat pouze kladnými hodnoceními, nikoli situací, kdy by konkurence psala negativní hodnocení ostatním soutěžitelům.

Prvním znakem nekalé soutěže je, že se musí odehrávat v hospodářském styku. Nákup fiktivních hodnocení společností tento znak jednoznačně naplňuje, jelikož toto jednání má za cíl zvýšit odbyt výrobků nebo služeb a snahu se zvýhodnit před konkurencí.

Druhým znakem nekalé soutěže je podmínka, že toto jednání musí být v rozporu s dobrými mravy soutěže. Nákup fiktivních hodnocení společností může naplnit i toto kritérium, jelikož potenciální zákazník se bude domnívat, že jednotlivé recenze napsali skuteční uživatelé dle svých skutečných zkušeností a subjektivního pocitu. Zákazníci se často na základě takovýchto recenzí rozhodují, a proto se v takových případech může jednat i o porušení dobrých mravů soutěže.

Poslední znakem nekalé soutěže je, že jednání musí být způsobilé přivodit újmu konkurenci nebo zákazníkům. V případě konkurence by šlo nahlížet na újmu jako na ušlý zisk, který vznikl v důsledku toho, že zákazníci nakoupili u jiné společnosti, než u které by nakoupili, kdyby nebylo těchto fiktivních hodnocení.

Nákup fiktivních hodnocení firem by tedy mohl být vyhodnocen jako nekalá soutěž. Zároveň by dle obsahu konkrétního hodnocení mohlo naplnit i jednotlivé zákonné typy nekalá soutěže, a to hlavně klamavou reklamu a případně i srovnávací reklamu. Nákup fiktivních hodnocení firem by totiž mohl naplnit znaky reklamy, které vychází ze zákona o regulaci reklamy. Tyto dva základní typy nekalé soutěže jsme již rozebírali v minulém článku zaměřeném na nekalou soutěž.

Proti nekalé soutěži se může bránit vlastně kdokoli, koho by nějak mohla poškodit nebo již poškodila, tudíž by touto osobou mohl být jak zákazník (bez ohledu na to, zda se jedná o spotřebitele nebo o podnikatele), tak konkurenční podnikatel. Nicméně v praxi je poměrně složité prokázat, že se jedná o fiktivní hodnocení a že mohla vzniknout nebo již vznikla újma.

Primární odpovědnost by nesla společnost, která si fiktivní hodnocení objednala. Jednotlivé osoby, které fiktivní hodnocení napsaly, by ale také mohly jednat v rozporu s právem. Většina portálů, které nabízejí hodnocení firem, má ve svých podmínkách napsáno, že publikování fiktivních hodnocení je zakázáno, stejně jako vytváření falešných profilů (pod kterými jsou fiktivní hodnocení většinou publikována). Na toto porušení by musel reagovat příslušný portál; většinou bude reagovat zrušením profilu nebo smazáním hodnocení.

Stejně jako fiktivní hodnocení (ve smyslu slovního ohodnocení) by mohly být posuzovány i hodnocení ve formě bodovací škály – například 5 z 5 hvězdiček, 100 bodů ze 100 apod.

Americká společnost Amazon se rozhodla proti fiktivním hodnocením bránit a před několika lety podala žalobu na více než tisíc lidí, kteří psali fiktivní hodnocení pod falešnými účty a kteří byli objeveni na základě jejich IP adresy. Zároveň podala žalobu na 5 společností, které psaní těchto falešných recenzí zprostředkovávaly.

Před několika dny v Itálii vynesl tamní soud přelomový rozsudek. Majitel agentury, která fiktivní recenze nabízela v rámci portálu Tripadvisor, půjde dle rozsudku italského soud na 9 měsíců do vězení. Podle verdiktu je psaní falešných recenzí pod fiktivní identitou trestným činem. Podobné případy nanejvýš končí pokutou pro porušení dobrých mravů, klamání spotřebitele či zavádějící reklamu, proto je tento rozsudek skutečně přelomový, jelikož skončil odnětím svobody.

Pro úplnost si dovolujeme uvést, že falešné recenze mohou být postihnuty i z hlediska veřejného práva. Falešné recenze by mohly být vyhodnoceny jako přestupek v oblasti ochrany spotřebitele, a to konkrétně jako klamavé konání. Tento přestupek by byl pravděpodobně řešen Českou obchodní inspekcí.

Pokud máte k hodnocení firem jakékoliv dotazy, obraťte se na nás. Rádi Vám poradíme.