Doménová jména a nový občanský zákoník (NOZ)

Ačkoliv si nový občanský zákoník („NOZ“) klade za cíl komplexní úpravu soukromoprávních vztahů v reakci na moderní vývoj společnosti, úprava doménových jmen v něm obsažena není.

Legální definici doménového jména neobsahuje ani současný zákon, ani NOZ, ani jiný doprovodný zákon.

V zásadě existuje několik názorů na právní kvalifikaci doménového jména. První a převažující přístup považuje doménové jméno za relativní v podstatě závazkové majetkové právo majitele (držitele) domény vůči registrátorovi.

Druhý jej řadí mezi jiné majetkové hodnoty a vyskytují se i názory připodobňující doménové jméno k věci způsobilé být předmětem vlastnictví.

Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3407/2010 potvrzuje první uvedený názor a definuje doménové jméno následovně:

„Jde v podstatě jen o slovní či jinak přijatelné vyjádření kódové technické identifikace počítače, případně skupiny počítačů v síti … doména žádné absolutní (výlučné) právo svému nositeli nezakládá.“

Povaha doménového jména v novém občanském zákoníku (NOZ)

Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., člen rekodifikační komise ve svém článku publikovaném v Právních rozhledech, č. 23/24, 2012, zdůrazňuje, že povaha doménového jména jako relativního majetkového práva zůstává i v novém občanském zákoníku nezměněna. V teorii se ale objevují i opačné názory přiznávající doménovým jménům povahu předmětu absolutních věcných práv (viz např. článek Mgr. Konstantina V. Lavrushina v č. 5/2013 časopisu Rekodifikace a Praxe). Tyto názory nepovažujeme za správné, ač pro ně NOZ nechává určitý výkladový prostor. Dle nového občanského zákoníku budou doménová jména dle našeho názoru nadále předmětem pouze relativních práv, ač budou mít povahu nehmotných věcí (§ 496/2 NOZ). Toto pojetí odpovídá i zahraničnímu přístupu.

Přístup soudů k doménovým jménům

Důležité bude, jakým způsobem k tomuto právnímu problému přistoupí soudy ve svých rozhodnutích. Způsob dispozice s doménovými jmény bude záviset na povaze, kterou jim přiznají následná soudní rozhodnutí. Bude – li judikaturou přijat postulát doménového jména jako věci, která je předmětem věcných (tj. absolutních) práv, dá se pak implikovat užití ustanovení části třetí NOZ, které se vztahují na absolutní věcná práva. Poté by se „otevřela cesta“ k nabytí vlastnictví k doménovému jménu vytvořením domény, převod takového vlastnictví by se prováděl kupní smlouvou, bylo by možné doménu běžně pronajmout, ochrana práv k doméně by se uplatnila vůči všem třetím osobám a i procesní záruky absolutních věcných práv by v případě doménových jmen fungovaly stejně jako u věcí hmotných (tj. bylo by možné použít žalobu na vydání).

Pokud zůstane v platnosti dosud převládající pojetí doménových jmen jako předmětů relativních práv, tuto analogii nebude možné použít a podoba v současnosti používané smluvní dokumentace (především pak smluv o převodu domén) zůstane víceméně nezměněná.

Doporučení pro ty, kteří se chystají prodat či koupit doménu

Než bude otázka povahy doménových jmen dle nového občanského zákoníku postavena soudní praxí najisto, bude vhodné co nejpodrobněji specifikovat účel, ke kterému je smlouva týkající se určitě domény (typicky smlouva o převodu domény) uzavírána, a dále jasně a nepochybně upravit veškeré podmínky takových smluv.