Dodavatelská smlouva a právní doporučení
Tento článek se bude věnovat otázkou dodavatelských smluv, a to hlavně jejich charakteristikou, specifiky a také tím, na co by si strany, dodavatel a odběratel, měly dát pozor při jejich uzavírání. Ve druhé části článku se budeme zabývat subdodavatelskou smlouvou, připojíme opět i možná rizika s ní spojená.
Dodavatelská smlouva je smluvní typ
Dodavatelská smlouva je smluvní typ, závazek, který uzavírají obchodní partneři. Nejedná se o smlouvu např. o dodávce energií nebo mezi spotřebitelem a telefonním operátorem. Takové smlouvy mají svoji zvláštní povahu a při kontraktačním procesu jsou dány jasné mantinely pro vyjednávání a možnost ovlivnit obsah, proto se jim věnovat blíže v tomto článku nebudeme.
Smlouvy mezi dodavateli
Dodavatelská smlouva není uvedena jako pojmenovaný smluvní typ. Jde o smlouvu, která nejčastěji bude nést prvky smlouvy kupní (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb.) nebo smlouvy o dílo (§ 2586 zákona č. 89/2012). Není zakázáno uzavřít jako smlouvu dodavatelskou dohodu tzv. nepojmenovanou. Tedy vlastní smluvní typ, ve kterém budou vymezena vzájemná práva a povinnosti stran (§ 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.)
Dodavatelská smlouva je charakteristická tím, že je obvykle uzavírána na dlouhé časové období. Nejčastěji se bude taková dodavatelská smlouva uzavírat jako smlouva rámcová, na jejímž základě pak budou probíhat dílčí obchody mezi partnery. Pro takové obchody mohou být uzavírány další konkrétní smlouvy (kupní smlouva, smlouva o dílo) nebo si mohou strany plnit podle obsahu rámcové smlouvy na základě objednávky a dodávky. V takovém případě se doporučuje objednávky vytvářet v písemné formě, třeba prostřednictvím e-mailu či na základě webového formuláře. Obsah objednávky a jejího potvrzení pouze ústní formou se těžko prokazuje, tak může dojít ke mnoha nechtěným potížím.
Dodavatelské smlouvy obsahují odkaz na obchodní podmínky
Dodavatelské smlouvy často obsahují odkaz na obchodní podmínky dané strany (§ 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.), přičemž obchodní podmínky může mít své vlastní jak dodavatel, tak odběratel. Na rozdíl od smluv spotřebitelských, obchodní podmínky ze není nutné předložit druhé straně, stačí totiž, když budou oběma stranám známy.
Co by měla obsahovat rámcová smlouva
Rámcová smlouva mezi podnikateli by měla obsahovat zejména následující ujednání:
- předně je dobré ujednat předmět smlouvy, tj. co má dodavatel dodat a odběratel může objednávat,
- podmínky pro uzavírání dílčích smluv, popřípadě proces vytváření a potvrzování dílčích objednávek,
- dobré je předem vymezit platební podmínky, a to odkazem na ceník, cenou sjednanou či určenou výpočtem, dále i splatnost,
- vhodnou součástí smlouvy jsou i sankční ustanovení,
- konečně je dobré ujednat si, jak strany mohou ukončit rámcovou i dílčí smlouvu.
Je nutné poznamenat, že pokud se strany v dílčí smlouvě odchýlí od smlouvy rámcové, pak má přednost dohoda dílčí. Respektuje se totiž autonomie vůle a smluvní volnost, přičemž pro danou konkrétní záležitost si mohou strany dohodnout jiná práva a povinnosti a v rámcové smlouvě pokračovat až při dalším plnění.
Pro shrnutí lze tedy říci, že rámcová smlouva bude obsahovat závazek odběratele odebrat služby nebo zboží v předem dané minimální hodnotě, množství, jakosti. Oproti tomu bude postaven závazek dodavatele o tom, že zboží či služby v daném množství, jakosti, množství dodá. Dodavatelská smlouva tedy zastřešuje obchodní vztah smluvních stran, je uzavírána na delší dobu, přičemž strany očekávají vzájemná plnění celkově za vyšší částku. Za trvání dodavatelských smluv se ale stává, že objem celkového plnění je sice vyšší, ale jednotlivé dodávky jsou menší a levnější, než při uzavírání jednotlivých samostatných smluv bez dohody rámcové.
Z toho důvodu dále uvedeme čtyři okolnosti, kterým je vhodné věnovat vyšší pozornost.
Strana dodavatelů by si měla ohlídat následující body
Splatnost
U větších odběratelů z praxe víme, že často požadují delší dobu splatnosti, což může znamenat velké riziko při následné platební neschopnosti ve vztahu k vlastním dodavatelům. Proto je vhodné stanovit si splatnost maximálně na 30 dní.
Odběratelé by měli věnovat zvýšenou pozornost této otázce
Předmět smlouvy
Pro odběratele je podstatné mít správně vymezen předmět smlouvy, tedy určit hranice pro charakteristiku daného zboží či služby. Stane se, že kvůli špatné specifikaci se má za to, že odběratel má odebrat zboží v jiné kvalitě, množství nebo jiného druhu. Proto doporučujeme vždy v rámcové smlouvě uvádět, a to třeba i v příloze, jaké zboží dodavatel dodává, v jakém množství, jakosti, druhu a v jaké ceně, případně jak se cena za dané zboží vypočítá.
Proces uzavírání dílčích smluv
Pro obě smluvní strany pak platí, že u dlouhodobého vztahu mezi obchodními partnery postupem času dojde k tomu, že jsou smlouvy mezi nimi uzavírány pouze telefonicky a bez písemného potvrzení. S takovým jednáním mohou vznikat problémy, které pak strany musí řešit. Nejčastěji bývá sporný fakt, že dodavatel dodá zboží, které si odběratel neobjednal a naopak, odběratel se domáhá dodání zboží či služeb, o kterých dodavatel tvrdí, že si odběratel neobjednal. Tomu se dá efektivně předejít.
V dodavatelské smlouvě je třeba vymezit, které osoby na každé smluvní straně jsou oprávněny podávat, resp. potvrzovat závazné objednávky. Ty lze určit buď jmenovitě nebo dle pracovního zařazení. Kromě toho je dobré určit formu, kterou vzniká závazná objednávka. V případě objednávek ústních (telefonicky), je dobré sjednat jejich písemné potvrzení.
Změna ceny
Posledním bodem základních prvků rámcové smlouvy je změna ceny a okolnosti s tím se pojící. Vzhledem k tomu, že takové smlouvy se uzavírají i na několik let, nelze se vyhnout při kolísavé hladině měny, inflaci a jiných okolností, změně hodnoty věci a s tím spojené změně ceny. Platí, že na čím delší dobu je smlouva uzavírána, tím větší je riziko, že v mezidobí nastane změna cen a smlouva se stane rázem pro jednu ze stran méně atraktivní. Takové situaci se lze vyhnout tak, že Vaše dodavatelská smlouva obsahuje jednu z následujících doložek.
Doložky pro dodavatelské smlouvy
- Inflační doložka umožňuje stranám upravit ceny podle inflace v daném období.
- Pravidelné jednání o změně ceny žádoucí na základě smlouvy. Strany se mohou domluvit, že ceny jsou stanoveny pouze na určité období s tím, že po jeho uplynutí budou jednat o cenách nových. V případě nedohody se ve smlouvě nebude pokračovat.
- Měnová doložka dává stranám možnost měnit cenu v závislosti na kurzu měny, ve kterém strany obchodují. Bude se týkat zejména vztahů s mezinárodním prvkem.
Smlouva mezi subdodavateli
Při zakázkách většího rozsahu není většina dodavatelů s to splnit své závazky osobně, samostatně, pouze s využitím svých vlastních zaměstnanců. Proto je nutné svěřit některé práce třetím osobám, specialistům, tj. subdodavateli.
Subdodavatel na základě subdodávky plní dodavateli, který je tak schopen plnit svůj hlavní závazek s odběratelem. Subdodávky budou mít nejčastěji formu smlouvy o dílo, kupní smlouvy si lze představit jen těžko. Velmi časté jsou subdodávky například ve stavebnictví. Jedna společnost, hlavní dodavatel, se zaváže, že splní dílo jako celek, přitom má vlastní smluvní vztahy se subdodavateli, kteří provádí konkrétní práce.
Plnění po částech nese s sebou rizika
Plnění tzv. po částech od různých subdodavatelů s sebou nese rizika možného neúspěchu či zdržení objednávky odběratele, protože dílo jako celek je závislé na plnění více stran, což dodavatel nemůže vždy účinně ovlivnit. Základem pro úspěch je mimo jiné dobrý výběr ověřených subdodavatelů a dobře sepsaná smlouva o subdodávkách. Na co si dát pozor při jejím sestavování a co by měla obsahovat?
Smlouva o subdodávkách – na co si dát pozor
Prvně je třeba zkoumat omezení ve smlouvě hlavní, mezi odběratelem a dodavatelem, a to z hlediska, zdali je vůbec přípustné svěřit či delegovat některé práce třetí osobě.
Podle § 2589 NOZ totiž „Zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.“
Obecně tedy platí, že dodavatel může určitá plnění přenechat jinému subjektu. Nic ale nebrání tomu, aby si strany ujednaly a odběratel si tak výslovně vymínil, že dílo smí provést pouze dodavatel a subdodávky se nepřipouští.
Zákaz subdodávek ale není obvyklý. Povětšinou jsou připuštěny, a to i proto, že dodavatel je odpovědný za jejich splnění.
Vzhledem k tomu, že hlavní dodavatel je odpovědný za činnost subdodavatele, je třeba část také odpovědnosti převést na subdodavatele. Tím je vytvořen trojstranný vztah odběratel – dodavatele – subdodavatel, který v případě vzniku odpovědnosti vypadá takto. Pokud vznikne odběrateli škoda, ten ji bude uplatňovat u hlavního dodavatele, který je povinen ji uhradit, zároveň je však oprávněn na základě tzv. regresu její náhradu chtít po odpovědném subdodavateli.
Odpovědnost ve smlouvě subdodavatelské
Odpovědnostní vztahy je dobré upravit v samotných subdodavatelských smlouvách. Hlavní, základní smlouva, může totiž obsahovat sankční ujednání, například smluvní pokuty, pokud by dodavatel porušil svoji povinnost. Taková ujednání je dobré převést i do smluv mezi dodavatelem a subdodavatelem právě pro případ, když je smluvní povinnost jedním subdodavatelem porušena. Odpovědnost tak nese dodavatel hlavní, ovšem díky ujednání o smluvní pokutě i se subdodavatelem ji bude na něm snáz uplatňovat. Dodavatel může totiž na subdodavateli uplatňovat smluvní pokutu z hlavní smlouvy s odběratelem jen tehdy, pokud to má se subdodavatelem sám ujednané.
V ostatním platí pro subdodavatelské smlouvy to, o čem bylo pojednáno u rámcové dodavatelské smlouvy.
Nakonec lze tedy shrnout, že dodavatelské smlouvy i subdodavatelské smlouvy mají v obchodní praxi nezastupitelné místo. Je třeba si dát ale při jejich uzavírání pozor, a to jak co do jejich obsahu a náležitostí, tak co do výběru smluvního partnera. Důležité je také ohlídat si vzájemné odpovědnostní vztahy z náhrady škody.