Nezávazná poptávka

Blog

Dataset veřejné správy – zlatý důl na informace? – 3. část

16.03.2021

Připravili jsme pro vás minisérii článků z oblasti práva na neadresné poskytování informací z veřejné správy. V 1.části jsme vymezili základní pojmy, ve druhé části jsme se zaměřili na způsob a rozsah poskytování datasetů z činnosti veřejné správy a v dnešním článku se podíváme na podobu a podmínky opětovného užití datasetů. Pro zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dále používáme jen zkratku „InfZ“.

 

Právo na opětovné užití

Právo na opětovné užití datasetů je dovozováno jednak ze zásady legální licence („každý může činit, co není zákonem zakázáno“ v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod) a jednak ze skutečnosti, že datasety nejsou soukromoprávně majetkově chráněny. Datasety lze nazvat majetkově volnými, což oporu nachází v zásadě numerus clausus absolutních majetkových práv a skutečnosti, že zákon neupravuje vlastnické nebo jiné absolutní právo k datům. Samotný InfZ v definici otevřených dat uvádí, že jde o informace, jejichž způsob a účel následného užití není omezen (§ 3 odst. 11 InfZ).

 

Limity opětovného užití

Právo na opětovné užití dat není bezbřehé. Zákon a doktrína upravují několik limitů dalšího využití těchto dat. Vedle toho InfZ upravuje řadu výjimek z povinnosti poskytnutí či zveřejnění informací, např. utajované informace, obchodní tajemství, informace o trestním řízení.

Předně jde o limity v souvislosti s autorskoprávně chráněnými díly, neboť většina datasetů nebude zřejmě splňovat definici autorského díla. Některé, které by tuto definici splňovaly (a to ať autorského díla nebo zvláštní práva k databázi dle § 90 autorského zákona), budou spadat pod výjimku úředního díla dle § 3 písm. a) autorského zákona, nebo úřední licence ve smyslu § 34 písm. a) téhož zákona, nebo k nim může mít povinný subjekt od autora udělenu licenci, která umožní zveřejnění díla ve smyslu InfZ.

Výjimku z povinnosti informace poskytnout mají nadto pouze autorská díla, ke kterým mají autorská práva třetí osoby, tedy osoby odlišné od povinné osoby potažmo jejich zaměstnanců. Ve vztahu k zákonné úřední licenci dle § 34 autorského zákona je důležité zmínit, že tato licence umožňuje pouze přijetí/z pohledu povinného subjektu poskytnutí/ daných autorskoprávně chráněných děl, nikoli už další užití těchto děl příjemcem, tj. nikoli opětovné užití. K dalšímu užit musí příjemce využít jiný právem dovolený způsob užití (typicky licence, resp. podlicenci).

 

 

Ochrana osobních údajů

Dalším omezením při poskytování a dalším využívání datasetů je v souladu s § 8a odst. 1 InfZ ochrana osobních údajů. U řady datasetů z činnosti veřejné správy by zásah do ochrany osobních údajů mohl vzhledem k velice široké definici osobního údaje hrozit. V této souvislosti je nutné rozlišovat zpracování osobních údajů jednak na straně povinné osoby, tedy tím, že datasety s osobními údaji poskytne, resp. zveřejní/tj. access, a vedle toho zpracování osobních údajů subjektem, který datasety s osobními údaji získal a hodlá je dále využít, čímž by osobní údaje zpracovával tj. re-use.

Pokud je správcem povinná osoba přicházejí v úvahu u povinně zveřejňovaných informací právní tituly pro zpracování osobních údajů za účelem plnění právní povinnosti, resp. splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce.

V případě dobrovolně poskytovaných informací se dovozuje, že u nich nebude možné naplnit některý z právních titulů pro zpracování osobních údajů nikdy, a tedy dobrovolné poskytování datasetů, které by obsahovaly osobní údaje, by mělo být vyloučeno.

V případě správců, kterými jsou příjemci datasetů, kteří je hodlají dále využívat (re-use) se uznává jakožto jediný právní titul pro zpracování osobních údajů účel ochrany práva a právem chráněných zájmů správce či jiné osoby, přičemž toto zpracování nesmí zasáhnout do práva na soukromí subjektů údajů (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR). U tohoto právního titulu je tak potřeba provést test proporcionality, tedy test oprávněných zájmů správce a práv a zájmů subjektů osobních údajů.

Nicméně situaci zde ve vztahu k těmto správcům údajů a jejich právnímu titulu k jejich zpracování změnil zákon č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, který do § 4b odst. 2 InfZ doplnil vyvratitelnou právní domněnku, že přednost v tomto testu mají zájmy správce nad zájmy subjektu údajů. Vzhledem k tom, že § 4b  InfZ se použije též na dobrovolné poskytování datasetů, tato domněnka o přednosti zájmů správce nad zájmy subjektu údajů se využije i při dalším zpracování dobrovolně poskytnutých datasetů.

Vedle těchto základních limitů opětovného užití v českém prostředí uvádějí zahraniční prameny též další oblasti, a to z veřejnoprávní sféry – ochranu dat, data retention, ochranu základních lidských práv, regulaci lokalizačních dat a kybernetickou bezpečnost a ze soukromoprávní sféry – právo hospodářské či nekalé soutěže a ochranu spotřebitele.

 

Zajímá vás problematika poskytování datasetů ? Máte k danému článku dotazy ? Kontaktujte nás.

 

Dataset veřejné správy – zlatý důl na informace? – 3. část
4.8 (95.56%) 9 hlasů

Pavel Kropáček

Advokát - partner

Související služby