Nezávazná poptávka

Blog

Dataset veřejné správy – zlatý důl na informace? – 1. část

08.03.2021

Název dnešního příspěvku nemusí čtenář na první pohled spojit s danou problematikou, neboť oblast poskytování dat z činnosti veřejné správy, otevřených dat, ale obecně i digitalizace veřejné správy (eGovernment) nebyla dosud oblastí jeho zájmu. Otevřená data však využil už každý z nás, neboť v základní podobě jde o informace, statistické údaje, rozpočty obcí, ale i jízdní řády či volně dostupné informace o podnikatelích ze živnostenského rejstříku. A tato data nabírají na významu i prioritě. I řada státních strategií a akčních plánů s nimi již pracuje (např. Digitální Česko v. 2.0). Přestože veřejná správa má v České republice přes sedm tisíc informačních systémů, data v nich obsažená nejsou dostatečně využita a ve formátu otevřených dat dojde ke zveřejnění jen jejich nepatrného zlomku.

Připravili jsme pro vás minisérii článků z oblasti práva na neadresné poskytování informací z veřejné správy. V dnešním článku si vymezíme základní pojmy (dataset, zdroje současné právní úpravy, otevřené data a otevřená propojitelná data) a v dalších částech se budeme se věnovat podobě a podmínkám na poskytování datasetů, procesu využití dat i jejich standardizace.

 

Svobodný přístup k informacím v ČR

Obebnou právní úpravu poskytování datasetů z činností veřejné správy, poskytuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“) a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Do InfZ byla implementována jak Směrnice Evropského parlamentu a Rady  (EU) 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále jen „PSI“), tak její novelizace 2013/37/EU.  Vedle toho se na specifické oblasti a informace použijí i další zákony (o katastru nemovitostí, o živnostenském podnikání a jiné). Oborové úpravy ponecháme pro účely tohoto článku však stranou.

 

Digitální ústava

Další ukotvení poskytuje zák. č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů tzv. Digitální ústava, která zaručuje fyzickým a právnickým osobám práva na poskytování digitálních služeb ze strany státu (orgánů veřejné moci), práva činit digitální úkony vůči státu, právo na osvědčení digitálního úkonu a dále i právo, aby orgány veřejné moci využívaly data z příslušných registrů a nevyžadovala je od subjektů aj.  Seznam konkrétních digitálních služeb (tzv. katalog služeb) bude teprve následně vytvořen. Nelze příliš předpokládat, že by poskytování informací v režimu InfZ spadalo mezi tyto v budoucnu vymezené digitální služby, minimálně ne v případě neadresného zveřejňování informací ve smyslu § 4b InfZ. Digitální ústava cílí na poskytování digitálních služeb jednotlivcům v rámci jejich „záležitostí“, nikoli na proces neadresného zveřejňování ve smyslu InfZ.

Tato úprava není využitelná pro obecný přístup k datasetům. Ač v režimu tohoto zákona půjde o běžnou správní adresovanou agendu (tedy data a informace týkající se konkrétního subjektu či situace), toto ustanovení by mělo „ruku v ruce“ s InfZ vést k širšímu rozšíření využívání otevřených dat pro informační tok ve směru od státu k soukromoprávním subjektům.

Do budoucna lze očekávat novelizaci InfZ v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném užití informací veřejného sektoru, která nahradí od poloviny roku 2021 směrnici PSI (směrnice EU o informacích veřejného sektoru). Státy mají povinnost tuto směrnici implementovat do 17. července 2021.

 

Základní pojmy

Dataset lze charakterizovat jako soubor dat souvisejících údajů, který má vypovídací hodnotu bez ohledu na jiné datasety. Open data/ otevřené informace jsou v základní podobě zveřejňována v datových souborech.

Katalog dat ČR – o založení katalogu (neoficiální veřejný datový katalog), postaveného na nástroji CKAN (nástroj se stal víceméně standardem pro katalogy po celém světě) se postarala iniciativa OpenData https://opendata.cz/

Otevřená data (open data) se definují jako informace a data bezplatně a volně dostupná na internetu ve strojově čitelném formátu, pro jejichž využití nejsou kladeny legislativní či technické překážky. Otevřená data ve veřejné správě mají za cíl veřejnou správu zpřístupnit, zjednodušit, poskytnout veřejnosti možnost opakovaného využití těchto dat.

Otevřená propojitelná data tak si lze představit formu otevřených dat s pěti hvězdami. Za propojitelná je možné open data považovat v okamžiku, kdy má každý záznam v datech obsažený svůj jednoznačný identifikátor v podobě URL adresy. Na této URL adrese jsou k dispozici data o tomto záznamu ve strojově zpracovatelné podobě, která není určena pro běžné uživatele. Princip spočívá v tom, že formou hypertextových odkazů jsou propojena data různých úřadů z různých zemí.

Míra otevřenosti dat se určuje dle pětistupňové škály vytvořené Timem Berners-Lee (čím vyšší stupeň, tím větší otevřenost). Pro české prostředí je nutno dosáhnout alespoň třetího stupně (tří hvězdiček), aby bylo možné data považovat za otevřená. Teorie dovozuje, že povinnost poskytovat informace v co nejotevřenější podobě, je zakotvena poslední větou § 4b odst. 1 InfZ „Formát i metadata by měly co nejvíce splňovat otevřené formální normy.“

 

Zajímá vás problematika poskytování otevřených dat? Máte k danému článku dotazy? Kontaktujte nás.

Dataset veřejné správy – zlatý důl na informace? – 1. část
4.9 (98.92%) 74 hlasů

Pavel Kropáček

Advokát - partner

Související služby