Nezávazná poptávka

Blog

Chov včel na sousedním pozemku

18.07.2021

Včela medonosná je nejdůležitějším opylovačem zemědělských plodin. Kromě zemědělské produkce její aktivita významně přispívá k širší rostlinné biodiverzitě a zlepšení rovnováhy ekosystému. O důležitosti významu včelstev není pochyb, přesto pokud se stanete sousedem včelaře, může vzít popularita tohoto opylovače za své.

V tomto článku se podíváme na možnosti (nejen právní) obrany, pokud se dostanete do sousedského sporu z důvodu umístění úlů blízko hranice vašeho pozemku či z důvodu nemožnosti užívat vlastní pozemek pro intenzitu nalétávání včelstva.

 

Obecně ke včelaření

Včely patří mezi sociální hmyz žijící ve včelstvech tvořených 40 000 až 80 000 jedinci, z nichž žádný však není schopen samostatné existence. Udává se, že včela medonosná je schopna doletu až 4 km. K zahájení chovu včel není třeba mít žádné povolení. Včelařský zákon jako lex specialis, který by cílil a blíže upravoval chov včel a možnosti umístění úlů, dosud nevznikl. Dosavadní úprava se opírá o veterinární zákon, plemenářský zákon (včela je hospodářským zvířetem) a potravinářský zákon (med jako potravina určená k přímé spotřebě).

Občanský zákoník pamatuje na vlastnické záležitosti týkající se specifik rojení včel. Obecně vzato se na roj na cizím pozemku aplikuje § 1014 (o movité věci) – vlastník má na vydání věci právo, případně si pro ni může na sousední pozemek dojít, ulétlý roj je tedy stále v majetku původního vlastníka včelstva. Stejné ustanovení  však uvádí,  že „vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě“.

Majitel včelstva nemusí být členem včelařského spolku či organizace, jediná povinnost spočívá v registraci  u pověřené osoby (ČMSCH, a.s. – Českomoravské společnosti chovatelů), které ohlásí počet včelstev a umístění stanovišť.

Včelařství se lze věnovat jako zájmové aktivitě, lze však takto i podnikat. Za „malovčelaře“ se z pohledu zákona o daních z příjmů považuje poplatník, který má příjem z chovu maximálně 60 včelstev. Ten si stanoví příjem pomocí paušálu  500,- Kč na jedno včelstvo.

 

Umísťování stanovišť

Umísťování včelích úlů nepodléhá žádné regulaci. Pokud jde o umístění včelínu (jako stavby z cihel či dřeva, ve které jsou umístěny úly) vztahovaly by se na něho stavební předpisy, včetně odstupové vzdálenosti od sousedního pozemku.  Umístění takové stavby pro hospodářské účely v nezastavěném území by pak mohlo být regulováno omezeními v územním plánu. Jednalo by se však o výjimku, kdy je větší včelín stavbou pevně spojenou se zemí, vyjma úlů je v něm zpravidla umístěno i nářadí a místnost pro stáčení medu. Kočovného vozu (včelínu spojeného s podvozkem pro snadné přemísťování), včelníku (přenosné zařízení složené ze tří až pěti úlů) nebo včelnice (místo, kde jsou volně rozestavěny úly na paletách) se takové omezení dotýkat nemohou, neboť z hlediska stavebního práva jde o nevýznamná, přenosná zařízení, která nemohou být považována za stavbu.

 

Řešení imisí se sousedem dohodou

Chov včel by neměl nadměrně obtěžovat okolí. Dle § 1013 občanského zákoníku se včely vnikající na cizí pozemek považují za imise. Jde o nepřímé imise, jejichž problematika se vždy posuzuje podle konkrétního případu a konkrétních podmínek. Včelař tedy musí takovému vnikání zabránit, pokud se tak děje v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně se tím omezuje obvyklé užívání pozemků sousedů. Při posuzování tohoto vlivu je tedy důležité objektivní hledisko, ale i subjektivní faktor, kterým může být například alergie na včelí bodnutí majitele sousedního pozemku, přítomnost malých dětí či nemožnost užívání bazénu, neboť sousedovy včely jej využívají jako alternativní zdroj vody.

Ne každé obtěžování je automaticky nezákonné. Obtěžování musí dosahovat určité intenzity, aby bylo považováno za protiprávní imisi.

Pokud se se sousedem – včelařem dohodnete, prostředky, jakými lze omezit nalétávání včel na váš pozemek mohou spočívat v umístění zábran, přemístění stanovišť dále od pozemku, změně směru umístnění česna apod.

 

Výjezd hasičů

Pokud dojde k akutnímu ohrožení zdraví nebo života (zpravidla ve školách, veřejných budovách apod.) likvidují roje včel jednotky hasičského záchranného sboru. Pokud nedochází k bezprostřednímu ohrožení zdraví a života, tak na požádání také k zásahu vyjede jednotka hasičského záchranného sboru, která buď zajistí zásah sama nebo požádá odbornou likvidační firmu. V takovém případě jdou náklady výjezdu k tíži osob, které si zásah vyžádali.

 

Ochrana pokojného stavu u správního orgánu

Pokud k dohodě se sousedem – včelařem nedojde a míra obtěžování včelami je nepřiměřená nebo dokonce ohrožující či znemožňující užívání vašeho pozemku, lze se obrátit na orgán státní správy (obecní úřad), neboť dochází k zásahu do pokojného stavu.

Ochrana pokojného stavu u správního orgánu nemusí obligatorně předcházet soudnímu řízení (je na zvážení každého, zda ochranu před správním orgánem použije či nikoli). Obě řízení mohou také probíhat současně vedle sebe, aniž by tato skutečnost byla považována za překážku věci zahájené. Pokud však dříve rozhodne soud, překážka věci rozsouzené brání tomu, aby správní orgán dále v řízení rozhodoval.

Správní orgán zpravidla provede ohledání na místě samém. To se však může konat v době značně odlišné od doby podání a za situace, která je jiná od situace v době podání návrhu. Pokud správní orgán nezjistí zásah do pokojného stavu na místě samém, návrh na předběžnou ochranu zamítne.  V opačném případě může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav.

 

Soudní řízení – negatorní žaloba proti včelaři

Problematika obtěžování včelami je skutkově složitá a soudní řízení tohoto typu bývají časově i finančně náročná, neboť bez dostatečného množství důkazů či znaleckých posudků se nelze obejít.

Žalobní návrh je třeba formulovat tak, že : „žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobce včelami z chovu na pozemku žalovaného, pronikající na pozemek žalobce“. Nelze tedy jen žádat, aby byla uložena povinnost zdržet se obtěžování včelami nad míru přiměřenou poměrům.  Míra přiměřená poměrům se bude posuzovat dle konkrétního případu, přičemž soud musí v odůvodnění rozsudku vymezit míru obtěžování, která je v dané věci přiměřená poměrům a zjištěnou míru obtěžování v dané věci. Pokud by k takovému obtěžování docházelo jen po omezenou dobu (např. v době kvetení stromů), bylo by třeba zvážit, zda se zřetelem ke všem okolnostem věci, zejména k míře a k trvání obtěžování, není majitel sousedního pozemku povinen je strpět.

Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžování souseda včelami nad míru přiměřenou poměrům, žalobě vyhoví. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR také vyplynul závěr, že je-li soused obtěžován včelami natolik, že to vážně ohrožuje výkon vlastnického práv k jeho pozemku (např. pro množství včel nebo pro jejich agresivitu, kdy nemůže užívat bazén a trávník), jde o vážné ohrožení výkonu práva a je mu třeba poskytnout ochranu bez ohledu na to, zda jde o ohrožení nad míru přiměřenou poměrům.

Judikatura tedy dospěla k závěru, že je možné domáhat se negatorní žalobou nejen uložení povinnosti zdržet se určitého jednání, ale odstranění následků takového jednání. Při nadměrném obtěžován včelami, se lze proto domáhat toho, aby byla uložena povinnost provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody (kterou je pobodání včelami a možnost poškození zdraví), tedy přemístění úlů, vybudování zábrany proti přelétání nebo snížení počtu včelstev.

 

Máte-li dotazy k nepřímým imisím nebo k výkonu vlastnického práva k pozemku ? Trápí vás sousedské spory ? Rádi vám pomůžeme, obraťte se na nás.

Chov včel na sousedním pozemku
4.4 (88%) 10 hlasů

Zuzana Vávrová

Právník

Související služby