Nezávazná poptávka

Blog

Novinky ve sdílené ekonomice

04.08.2017

Sdílená ekonomika, zejména prostřednictvím online platforem, funguje již delší dobu, v posledních letech (přibližně od roku 2015) se ale vyvíjí mnohem dynamičtějším tempem. Prozatím však stále operuje v „šedé zóně“, kde není právní postavení platforem zcela vyjasněno. Nejčastěji tak platformy zůstávají oficiálně pouhým zprostředkovatelem kontaktu mezi jednotlivci nabízejícími a poptávajícími služby či zboží. Je zřejmé, že vzhledem ke stále rostoucí důležitosti největších platforem jako je Uber (který je dnes nejhodnotnějším start-upem na světě s hodnotou téměř 70 miliard dolarů) nebo Airbnb (hodnota 31 miliard dolarů) není tento stav dlouhodobě udržitelný.
Zvýšený zájem soudů a úřadů o sdílenou ekonomiku lze zaznamenat nejen v USA a EU, ale i v České republice.
Právní postavení Uberu v systému evropského práva by mělo vyjasnit rozhodnutí Soudního dvora EU, jehož vydání se očekává v nejbližší době.
V případě Airbnb nejde ani tak o postavení platformy jako takové, jako spíše o ujasnění toho, kdy jde ještě o krátkodobý pronájem a kdy již o poskytování ubytovacích služeb, případně provozování hotelu. V tomto případě je aktivita spíše na straně jednotlivých měst, která určují limity pro krátkodobé pronájmy.
Na novinky týkající se těchto dvou nejznámějších platforem sdílené ekonomiky se zaměřuje tento článek.

Uber – služba, nebo taxi?

Řízení aktuálně probíhající před Soudním dvorem EU pod číslem C‑434/15 řeší otázku, jestli je Uber služba informační společnosti (a může využívat výhod volného pohybu služeb v rámci unijního trhu), nebo jestli spadá do oblasti dopravy (kterou regulují jednotlivé členské státy).
Uber je platforma, která umožňuje objednat si pomocí telefonu s aplikací Uber přepravní službu. Aplikace podle polohy uživatele vyhledá řidiče, kteří jsou v blízkosti dostupní. V závislosti na variantě služby jde o profesionální nebo neprofesionální řidiče s vlastními či pronajatými vozy. Pokud řidič s poskytnutím přepravy souhlasí, aplikace o tom uživatele informuje a ukáže mu profil řidiče, jakož i odhad ceny přepravy do cíle uvedeného uživatelem. Po skončení přepravy se odpovídající částka okamžitě strhne z bankovní karty uživatele. Aplikace obsahuje rovněž možnosti hodnocení řidičů i cestujících a algoritmus pro výpočet ceny přepravy.
Podle stanoviska generálního advokáta vydaného v květnu 2017 se v případě platformy Uber jedná o regulovanou službu v oblasti dopravy, tj. ne pouze o „volnou“ službu informační společnosti. Celé řízení, a tedy i toto stanovisko, se vztahuje na službu UberPop, tj. zajištění přepravy neprofesionálními řidiči ve vlastních vozech.
Soudní dvůr ještě v řízení nevydal konečné rozhodnutí, ale lze očekávat, že se od stanoviska generálního advokáta neodchýlí a rozhodne v tom smyslu, že UberPop je dopravní službou (taxislužba).
Pojmy týkající se poskytování služeb (zejména to, které služby spadají pod volný pohyb) jsou vykládány jednotně ve všech zemích EU. Finální rozsudek Soudního dvora tedy bude mít vliv i na rozhodnutí českých soudů v některých probíhajících řízeních. Z těch se problematice služeb společnosti Uber věnuje zejména Krajský soud v Brně, který od letošního dubna provozování služby UberPop na území Brna zakázal předběžným opatřením již dvakrát (první opatření bylo pro nedostatečné odůvodnění odvolacím soudem zrušeno). Zákaz byl odůvodněn právě tím, že dle názoru soudu jde o nelegální taxislužbu.
Vyjasněním právního postavení Uberu však právní otázky související s touto specifickou platformou zdaleka nekončí. Již delší dobu se řeší zejména otázka postavení řidičů jezdících pro Uber, kteří nemají postavení zaměstnanců, nesplňují však zcela ani podmínku nezávislosti a vlastní odpovědnosti typickou pro samostatné podnikatele. Tento problém se ostatně netýká pouze Uberu – řada osob, které nabízí své služby přes platformy sdílené ekonomiky, je na těchto platformách fakticky zcela závislá, i když navenek vystupují jako samostatní podnikatelé. Uvažuje se tedy o zavedení nové kategorie „kvazizaměstnanců“, které by byla poskytována v právních vztazích zvýšená ochrana.

Regulace Airbnb v Praze na spadnutí

Cílem regulace v oblasti ubytování je jednak zajistit lepší výběr daní a poplatků, jednak chránit atraktivní místa (zejména centra měst) před vylidňováním. Vzhledem k tomu, že naprostá většina tuzemské ubytovací kapacity nabízené přes Airbnb je umístěna v Praze, se regulace nejvíce řeší právě tam. Pražský magistrát k tomuto problému vytvořil i zvláštní pracovní skupinu, která pracuje na návrhu změny zákonů, které se týkají ubytování. Zamýšlená regulace míří zejména na celoročně pronajímané byty, které fungují obdobně jako hotely (často je i více bytů v jednom domě, s „recepcí“ a dalšími službami). Smyslem je, aby Airbnb nesloužilo pro obcházení právních předpisů, a aby hostitelé měli obdobné povinnosti jako klasické hotely.
První na řadu přijde zřejmě výběr poplatků za ubytování přes Airbnb. I na tento typ ubytování se totiž vztahují platné právní předpisy, zejména zákon o místních poplatcích a na něj navazující obecně závazné vyhlášky v jednotlivých městech (v Praze vyhláška o místním poplatku z ubytovací kapacity č. 6/2011 Sb. hl. m. Prahy a vyhláška o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt č. 27/2003 Sb. hl. m. Prahy). Hostitelé nabízející své byty přes Airbnb by se tedy měli, stejně jako hotely a penziony, registrovat k placení poplatku z ubytovací kapacity a poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt a tyto poplatky za své hosty odvádět. Řada hostitelů však tuto povinnost nedodržuje, nebo o ní vůbec neví. To by se mělo po přijetí příslušných opatření změnit.
Finanční úřady se rovněž stále více zaměřují na to, jestli ubytovatelé řádně zdaňují příjmy, které z pronájmu přes Airbnb mají.
S navrhovanými změnami souvisí i plán povinné registrace ubytovacích jednotek nabízených pro krátkodobé pronájmy.
Další fází regulace bude zřejmě omezení krátkodobých pronájmů tak, aby šlo pronajímat jen část místností v bytě, popř. určení, kolik dnů v roce lze byty pronajímat. Praha by tím následovala jiná velká města, jako je New York, Paříž či Barcelona, která pronájmy přes Airbnb umožňují, ale s přísnou regulací a postihy za porušení v řádu desítek tisíc dolarů. Z evropských měst je krátkodobý pronájem přes Airbnb prakticky zakázaný například v Berlíně.

Zajímá vás téma sdílené ekonomiky? Nabízíte přes některou z platforem sdílené ekonomiky služby a nejste si jisti svými právními a daňovými povinnostmi? Chcete znát svá práva a povinnosti ve vztahu k provozovateli platformy a k zákazníkům? Neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.

Novinky ve sdílené ekonomice
5 (100%) 2 hlasů

Mgr. Anna Cervanová

Zajistím právní servis pro Vaše náročné internetové projekty. Dále se zabývám především ochranou osobních údajů, IT právem, právem sdílené ekonomiky a robotizace.

Související služby